První zmínka o obci se nachází v kronikách již od roku 1227, kdy dvůr -později ves náležela kostelu sv. Jiří v Praze, jak dokazuje zápis. Roku 1366 v církevních zprávách čteme o ,, Villa Odrziepess monii s Georgii,, v nichž Přemysl Otakar I., král Český věnuje abatyši sv. Jiří, k fundaci a udržení kostela mnoho vsí, mezi nimiž se nachází i ves Odřepsy. Odřepsy zůstaly v držení kláštera až do husitských válek, kdy jako všechen majetek církve katolické, byly zabrány Husity. Před rokem 1437 nacházíme Odřepsy v držení císaře Sigmunda, neboť téhož roku je připsal císař Sigmund urozenému Jiříkovi z Poděbrad. Jiří Poděbradský měl býti jíž držitelem, dokud by je královská komora nevyplatila 1000 kopami. Poděbradské panství, k němuž ves Odřepsy náležela, bylo královským majetkem. Když král nebo královská komora potřebovala peníze, dávala je zástavě za půjčky.

Roku 1487 dal král Vladislav sepsati smlouvu s Hynkem, vévodou Minstrberským, synem krále Jiříka z Poděbrad o výplatu zámku Kolína a některých vsí k Poděbradskému panství, která Hynek Minstrberský držel. Zástavní držitelé panství Poděbradského se často střídali, dle toho, kdy komora potřebovala peníze hlavně k vedení válek. Když císař Leopold potřeboval půjčku k vystrojení vojska proti Turkům vypůjčil si roku 1700 jeden milion zlatých od společnosti, jejíž předsedou byl H. Gotthard Jindřich hrabě ze Salzburku presidentem dvorské kanceláře. V zástavu bylo společnosti dáno panství Poděbrady, Kolín a Smrkov. Náboženská reforma zasáhla nejen poděbradskou krajinu, ale dotkla se i Odřepes.

V roce 1747 byli vyšetřováni lidé, kteří skrývali zakázané věci, jakou je třeba Kacířská modlitbička. Roku 1839 bylo prodáno panství Poděbradské, svobodnému pánu Jiřímu Sinovi, vídeňskému bankéři a podnikateli železničních staveb, který ho držel až do roku 1848, kdy zrušením roboty se panstvo omezilo jen na dvory lesy a vesnice, kdysi k panství náležející a staly se samostatnými celky s obecním zastupitelstvem a starostou v čele.