Nejvýznamnější dominantu Chlumce nad Cidlinou - zámek Karlova Koruna - dal postavit jako své reprezentační sídlo hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a lovčí Království českého, v letech 1721-1723. Plány vypracoval Giovanni Santini-Aichl, jeden z nejvýznamnějších barokních architektů tehdejší doby a podle nich stavbu vedl další ze známých stavitelů vrcholného baroka F. M. Kaňka.

Zámek, který dodnes tvoří výraznou a zdaleka viditelnou dominantu polabské krajiny, byl od počátku využíván ke šlechtické reprezentaci svých majitelů. Část svého jména dostal po císaři Karlu VI., který honosnou novostavbu navštívil roku 1723, tedy krátce poté, co byl v Praze korunován. Druhá část názvu vychází z půdorysu, jež stavitelé zvolili. Samotná stavba totiž připomíná tvar královské koruny a tomu odpovídají i vnitřní prostory zámku. Ty tvoří dva velké společenské sály obklopené dalšími devíti salónky. Nevšedním architektonickým členěním stavitelé dosáhli dokonalé prostorové návaznosti jednotlivých zámeckých místností bez použití chodeb.

Vysokou úroveň zámku doplňuje prostorný anglický park se vzácnými solitéry a ukázkou francouzské barokní zahrady s oranžérií.

Ani zámek Karlova Koruna nebyl stejně jako celý Chlumec ušetřen spojení s velkou selskou bouří z roku 1775. Největší část vzbouřených sedláků byla v okolí Chlumce obklíčena, rozdrcena císařským vojskem a mnoho selských zajatců bylo po delší dobu vězněno a vyslýcháno právě v jízdárně chlumeckého zámku.