Název Lhota vznikl ze staročeského "lhóta", což znamená osvobození po určitou dobu - lhůtu. Toto jméno dostávaly obce a osady zakládané na vyklučeném lese - mohlo to však být i na močálišti, blatech či jiné neúrodné půdě, která měla být obdělána. Poddaní - osadníci těchto obcí, byli do jisté lhůty osvobozeni od placení dávek pozemkovému pánu, které se skládaly z ročního platu - úroku a z dávek naturálních. To vše za práci spojenou s vykácením lesa a vzděláním půdy. Počátkem 14.století toto osvobození trvalo deset let, v průběhu století se snížilo na osm až šest let.
Za Jana Lucemburského byly Poděbrady roku 1345 odevzdány Hynkovi ze Žleb a Lichtenburka. V roce 1347 Hynek zemřel a Poděbrady dostala jeho dcera Eliška, která se r.1350 provdala za pana Bočka z Kunštátu. Ten pak dostal 6.listopadu 1351 Poděbrady v léno. Boček z Kunštátu a nyní i z Poděbrad začal zakládat nové osady a v některých i nové kostely. V již zmíněné oblasti mezi Poděbrady a Sadskou založil Lhoty. Kostelní Lhota se podle církevních pramenů připomíná již k roku 1354. Pan Boček nechal v této obci postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie a dosadil tam plebáta Petra.
Rod pánů z Kunštátu a z Poděbrad byl velmi vážený a vždy smýšlející česky. Pan Boček byl v roce 1355 v Římě přítomen korunovace Karla IV.
Jeho pravnuk, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, se stal v roce 1458 jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.