Pernštejn je jednou z nejlépe dochovaných goticko-renesančních pevností Evropy. Hrad pocházející z poloviny 13. století byl sídlem pánů z Pernštejna, kteří měli ve znaku zubří hlavu s kruhem v nozdrách. Tento rod hrál dlouhá staletí důležitou roli v politickém dění českého království. Původní raně gotický hrad byl několikrát přebudován, v 15. století bylo vystavěno mohutné pozdně gotické opevnění, jež odolalo i obléhání Švédů za třicetileté války a patří mezi nejrozsáhlejší v Čechách. V první polovině 16. století za Viléma II. z Pernštejna byl hrad rozšířen na luxusní reprezentativní sídlo. Současně byly upraveny sály a vystavěny obytné místnosti v renesančním stylu. Pernštejnové se velkorysými stavebními aktivitami a nákladným reprezentativním životem dostali do obrovských dluhů. Nakonec byli nuceni rozprodat svá panství. Hrad Pernštejn přestal být jejich majetkem v roce 1596.

Stavba měnila v průběhu 17. století majitele, kteří do její podoby již nijak výrazněji nezasáhli. Menší barokní, rokokové a klasicistní úpravy se týkaly pouze interiérů, v předhradí byly vystavěny hospodářské budovy a založen park. V roce 1818 získali hrad Mitrovští, kteří tu zůstali až do roku 1945. K jejich plánovaným velkorysým stavebním úpravám hradu v romantickém duchu nakonec nedošlo.

Jádro hradu tvoří okrouhlá věž zvaná Barborka, hradní palác trojúhelníkového půdorysu s kaplí a charakteristickými ochozy na krakorcích v horních patrech, a nádvoří chráněné hradbami. V pozdní gotice byl přistavěn rytířský sál či druhá hranolová věž se sálem spiklenců s nezvyklou klenbou. Prostory vnitřního hradu jsou propojeny křivolakými chodbami a točitými schodišti. Na hrad navazuje opevněné předhradí se čtyřmi opevněnými branami Celý areál je obklopen hlubokými příkopy.

Prohlídka hradu seznamuje s obdivuhodnou architekturou jednotlivých hradních částí - zahrnuje vstupní síň se sklípkovou klenbou, rytířský sál, knihovnu, hladomornu a kuchyň. V interiérech představuje vývoj šlechtického sídla od původního jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantismus poloviny 19. století. Na hradě se natáčela řada slavných českých pohádek.