Adršpach je obec v severovýchodních Čechách v královéhradeckém kraji v okrese Náchod asi 5 km severovýchodně od města Teplice nad Metují . Leží v nadmořské výšce 554 m nad mořem na hranici Národní přírodní rezervace Adršpašsko- teplické skály , jež je součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko . Obec v průběhu staletí měnila jméno tak , jak to zachycují historické listiny . Nejstarší známý název sídliště je Wikeri villa z roku 1270 a Wikerivilla z let 1384 - 1405 . To se již objevuje i jméno Eberspach castrum z roku 1348 , Ebersbach , před 1355 jako královské zboží , Ebirsbach z roku 1430 a ves horzeyssy Adrsspach z roku 1642 . Ober a Nieder Adersbach se objevuje po roce 1790 a pak ještě jednou v polovině 19. století . Nejstarší označení sídliště Wikeri villa se odvozuje z německého osobního jména Wiker nebo Wigger . Ebersbach můžeme přeložit jako Ebrův potok a protože jméno Eberhart má význam - silný jako kanec , může jít o název potoka a později i osady nad ním postavené s významem Kančí potok . V nejstarších dobách krajinu pokrýval rozsáhlý hvozd kolonizonaný teprve od 13. století . O Broumovských stěnách se zmiňují historické zprávy z let 1213 a 1229 a název Stěny je doložen v břevnovských klášterních listinách . Koncem 13. století vznikl v oblasti skal hrad Střmen , na Starozámeckém vrchu hrad Adršpach a později k nim přibyl hrad Skály . Hrady byly pevnými obrannými body v divoké krajině .

Obec byla založena v roce 1348 v podhradí stejnojmenného hradu a později rozdělena na Horní a Dolní Adršpach . V návrhu zákoníku Karla IV. je hrad Adršpach jmenován mezi nezcizitelnými královskými majetky . Hradu se po roce 1430 zmocnili husité a podnikali odtud výpravy do Slezska . V odvetných bojích byl hrad roku 1447 vypálen a zbořen . V 15. století byla pány Berky z Dubé založena a postavena tvrz na jejímž základě nechal postavit Adam Abraham Bohdanecký z Hodkova renesanční zámek . Za účast na stavovském povstání byl zámek rodu konfiskován , konfiskát koupil Albrecht z Valdštejna a později jej postoupil Marii Magdaleně Trčkové z Lípy . Roku 1655 byl zakoupen Vilémem Krakovským z Kolovrat a v jejich držení zůstal do roku 1770 , do jejich vymření . Kolem roku 1800 patřil hrabatům z Blu"megen , vlastnil jej ruský generál a posledními majiteli byla baronská rodina Nádherných z Borutína . Po zestátnění byl využíván jako depozitář Státního ústředního archivu . Zámek není veřejnosti přístupný . Do skalního města se uchylovali obyvatelé v dobách válečných . Tak tomu bylo ve třicetileté válce , během obou slezských válek i za války sedmileté . Dokazují to do dnes letopočty vyškrábané skrývajícími se do skalních stěn , 1745 , 1757 , 1762 . Roku 1770 navštívil skály básník Johan Wolfgang Goethe a byl jimi nadšen . K roku 1779 se vztahuje nejstarší mapa na které jsou nakresleny Adršpašské skály . Je to pruská štábní mapa vydaná v Berlíně roku 1789 . V této době se obyvatelstvo poprvé seznámilo s bramborami , kterými byly pruská vojska hojně zásobena . Adršpach je vstupní branou do adršpašského skalního města , na nedalekém Starozámeckém vrchu jsou zbytky hradu Adršpach a s Křížového vrchu jsou krásné výhledy na hřeben Krkonoš . Pod vrchem při cestě od zámku do Zdoňova stojí socha sv. Václava se dvěma německými nápisy na podstavci . Kostel Povýšení svatého kříže byl postaven v letech 1827 - 1831 a nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688 . 13.května 2003 byl udělen obci Adršpach znak a vlajka . V modrém štítě , pod zvýšeným zlatým klínem s modrým květem lnu se zeleným středem na zelené trávníku prázdná stříbrně kvádrovaná gotická brána s otevřenými vraty mezi stříbrnými skalami .

text: pilgrim