Nová Ves v Horách, Gebirgsneudorf, také Rottendorf. První písemná zmínka o obci je z roku 1564 v Hamfeštu vystaveném na mosteckém hradě. Rostoucí těžba mědi a stříbra v této oblasti Krušných hor dala patrně hlavní impulz ke vzniku obce a přilehlých osad.

Císař Rudolf II v roce 1585 prodal mostecký hrad včetně vesnic k němu náležejících Ladislavu z Lobkovic. Ten však byl zbaven cti a odsouzen k trestu smrti i s bratrem Jiřím za aktivity spojené s rozpuštěním zemského sněmu se sesazením samotného císaře. Mostecký hrad tak včetně vesnic propadl opět Rudolfu II. Ten celé toto zboží prodal v roce 1595 městu Mostu. Do majetku Lobkoviců přišla obec Nová Ves v Horách až do roku 1690 a stala se součástí panství Novosedly - Jezeří, ve kterém zůstala až do roku 1945. 

Bohuslav Lobkovic v roce 1591 na žádost osadníků povolil zřízení protestantského kostela. V té době již stála farní budova a pravděpodobně i škola, která se písemně připomíná až v roce 1624. V letech 1629 se stala obec opět katolickou. Až po vzniku samostatné duchovní správy v Hoře sv. Kateřiny v roce 1690 byla Nová Ves v Horách přifařena k této duchovní správě. Do farního obvodu patřily také osady Mikulovice a Mníšek.

V letech 1780 - 1784 bylo přikročeno k nové stavbě budovy kostela. 19. 9. 1784 postoloprtským vikářem byl kostel konsekrován.

V roce 1846 čítala obec 121 domů s 961 obyvateli. Po správní reformě 1850 tvořily politickou obec Nová Ves v Horách osady Nová Ves v Horách, Lesná - Ladung, Mikulovice - Niklasdorf a Mariánské Údolí - Mariental.

V 19 a 20 století bylo zemědělství jen ojediněle hlavním zdrojem příjmů, ale tvořilo významný příjem obyvatelstva této lokality i celého Krušnohoří. Obyvatelé nacházeli zaměstnání v dřevozpracujícím průmyslu, hračkářství, dále jako lesní dělníci. Značná část obyvatelstva docházela za prací do Saska a do blízkých hnědouhelných revírů.

Na bojištích I. světové války zůstalo 78 mužů z Nové Vsi v Horách a z Mikulovic, kterým obec postavila v roce 1925 pomník.

Evropský poválečný vývoj byl velice nepříznivý a situace se vyhrotila v období světové hospodářské krize ve třicátých letech. Krize dolehla i na obyvatelstvo tohoto regionu v podobě nezaměstnanosti. Tyto neutěšené poměry měly za následek odliv voličů od tradičních demokratických politických stran k extrémistické nacionální straně SdP.

Po nástupu německého fašismu a obsazení naší země 1939 podléhala republika okupačnímu fašistickému režimu.

V době II. světové války byli v politické obci Nová Ves v Horách tři řezníci, sedm obchodů se smíšeným zbožím, hotel a čtyři hostince v Nové Vsi v Horách, dva hostince v Mikulovicích po jednom v Lesné a Mariánském Údolí. 109 dělníků pracovalo v pěti továrničkách na výrobu dřevěných hraček.

V průběhu II. světové války zde vznikl zajatecký tábor, po narukování místních mužů na frontu zaujmuli jejich místa ve výrobě francouzští zajatci.

Nová Ves v Horách byla patrně osvobozena 7. 5. 1945 Rudou armádou, která tudy postupovala na pomoci revoluční Praze. V roce 1945 se obec nakrátko stala opět samostatnou obcí, po Benešových dekretech a následným odsunem němců se radikálně změnila sociální a politická struktura obce. Toto poválečné uspořádání a rozvoj přerušil v roce 1948 nástup komunistické totalitní moci v zemi. O tohoto roku obec podléhala centrálnímu řízení politickému a ekonomickému s MNV v obci.

Od roku 1961 je obec Nová Ves v Horách obcí Mosteckého okresu spolu s osadami Lesná, Mikulovice a Mníšek.

V roce 1989 po svržení komunistické totalitní moci a svobodných volbách navázala Česká republika na principy První republiky a vydala se na nelehkou cestu obnovení demokracie v zemi. Také obec Nová Ves v Horách se svým samostatným Obecním úřadem hledá a nachází svoji identitu a svobodnou volbu v rozvoji obce a svých osad.