Osada pod vrchy Českého středohoří se v písemných pramenech objevuje poprvé roku 1327 a od druhé poloviny téhož století je doložena jako farní ves. Románské pozůstatky zachované v dnešním barokním kostele ovšem dovolují posunout dobu založení Bečova hlouběji do minulosti. V roce 1420 je místo, tehdy náležející jako královské léno pánům z Koldic, ojediněle označeno za městečko. V pozdějším období byla ves střediskem středně velkého panství, spravovaného z místního dvora. V roce 1781 splynulo bečovsko-patokryjské zboží s bílinským dominiem Lobkoviců. V prostoru osady Zaječice severně od Bečova se nacházejí již po tři století využívaná zřídla hořké kyselky. Jižně od obce položený Písečný vrch proslavil nález pravěkých lomů, v nichž se těžil křemenec užívaný k výrobě kamenných nástrojů.