1. července 1924 zapsal Jan Hercík . . . . .

„Osada zdejší je asi velmi stará. O původu není mi ničeho bližšího známo. V starých  záznamech  uvádí  se jménem STAKORCE, v němž vidí profesor Bareš zdrobnělé jméno od slova Stakory. Tak se nazývala  osada Horní  Stakory  (= též Hrubé Stakory), kdež bývala tvrz, dvůr a kostel  . . . . . . Dolní Stakory leží na rovině mírně zvlněné, k severu nepatrně stoupající a na konci katastru rychleji se sklání pod Studenku v rovinu níže ležící. Na severozápad zvyšuje se k Horním Stakorům a vrchu „Babě 360 m nad mořem. Dolní Stakory leží 230 m nad mořem.  Celý katastr dolno- stakorský měří 377.60 ha. Z toho je 313.22 ha polí, 5.10 ha zastavěné plochy, 36.89 ha luk, 6.30 ha zahrad, 2.32 ha pastvin, 0.91 ha lesa, 12.86 ha státem veřejný (cesty) . . . . . . . . . . při posledním sčítání lidu bylo zde napočteno 234 obyvatelé – vesměs národnosti české. 231 obyv. byli v církvi římsko-katolické a jen 3 československé. Že by zde býval kdy žid usazen, není známo.