Před 200 - 100 miliony let pokrývalo převážnou část území pozdějších Čech moře. Jeho dno mělo mohutné vrstvy usazenin, které se po ústupu moře změnily ve slepence pevných pískovců, opuk a hlinitých slínů. Terénní hřbet, na kterém Hostín stojí, je složen z vrstev opuky, místy i vápence. V obou se nacházejí, a to v obci i okolí, kameněliny, zbytky raků, plžů a mořských živočichů.

Podle horopisného členění patří Hostín do Jizerské tabule (v dalším podrobnějším členění do Košátecké tabule), která byla již v pravěku dosti osídlena. Asi před 10 000 lety, po ústupu poslední doby ledové, zde archeologické nálezy potvrdily sídla lovců a sběračů plodů. První zemědělci se usazovali nejen v úrodné Polabské nížině, ale i na Jizerské tabuli. V nejbližším okolí Hostína to potvrzují nálezy v Byšicích, na Harbasku a U spravedlnosti. Přímo v Hostíně byly nalezeny na různých místech 3 sekeromlaty z pravěku a štípaná kamenná industrie v lese za sevemím okrajem obce - odhad stáří 4000-5000 let př .n. 1. Výzkumy na Hradsku u Kaniny potvrdily život ze starší doby kamenné a doby bronzové. Jsou potvrzena i sídla Keltů na Jizerské plošině. Ti si podmanili domácí obyvatele již ve 4. století př. n. l. a byli vytlačeni germánskými kmneny asi v 1. století n. l.Doba hradištní (slovanská) je doložena v 9. - 10. století slovanským hradištěm Hradsko, které se stalo opět významným správním střediskem ležícím snad na rozhraní dvou slovanských kmenů - Pšovanů a Charvátců.Po sloučení kmene Čechů (levý břeh Labe ) a Pšovanů (pravý břeh Labe) se Mělník stal správním střediskem oblasti. Ve 12. století začíná hromadné osídlení Kokořínska a v polovině 14. století vstupuje Hostín do historie první zachovalou písemnou zprávou, která má přímý vztah k významnému archeologickému i správnímu středisku - Hradsku.