Starobylé město Třebenice a jeho místní části leží na úpatí překrásné krajiny Českého středohoří, rozloženo v mělkém údolí potoka Modly a je obklopeno dramatickými vrchy, pozůstatky dávného sopečného vření. Místo od pradávna lákalo lidi, aby se zde usídlili. Při respektování přírodních podmínek využívali darů úrodné půdy a příznivého klimatu, bojovali o svůj chléb, budovali své příbytky, rodili a vychovávali své děti, a své mrtvé vraceli zpět této požehnané zemi. Je místem, kudy s největší pravděpodobností putovalo poselstvo do Stadic. Košťálov a Medvědice spolu s nedalekým hradištěm ve Vlastislavi zmínil i bájný kronikář Kosmas, a tak se staly nedílnou součástí starých pověstí.

Starobylé město Třebenice leží na úpatí překrásné krajiny Českého středohoří, rozloženo v mělkém údolí potoka Modly a je obklopeno dramatickými vrchy, pozůstatky dávného sopečného vření. Místo od pradávna lákalo lidi, aby se zde usídlili. Při respektování přírodních podmínek využívali darů úrodné půdy a příznivého klimatu, bojovali o svůj chléb, budovali své příbytky, rodili a vychovávali své děti, a své mrtvé vraceli zpět této požehnané zemi. Je místem, kudy s největší pravděpodobností putovalo poselstvo do Stadic. Košťálov a Medvědice spolu s nedalekým hradištěm ve Vlastislavi zmínil i bájný kronikář Kosmas, a tak se staly nedílnou součástí starých pověstí. Městský znak odkazuje na vazby ke svatojiřskému klášteru.

Třebenice a jejich bezprostřední okolí je úzce spojeno s těžbou nejcharakterističtějšího českého minerálu -pyropu, což dokládá i expozice Muzea českého granátu.

Jsou zároveň též místem, kde se stýkali a potýkali v dobrém i zlém dva odvěcí sousedé a rivalové, Češi a Němci. Toto potýkání mělo kromě tragických i dobré důsledky, aktivita těch druhých iniciovala ty nejlepší síly hospodářské, kulturní a politické u příslušníků našeho národa. Z tohoto podhoubí pak mohly vyrůst takové osobnosti, jako byl nezapomenutelný Dr. Pařík. Z jeho díla a z díla jeho souputníků, jejich potomků, našich dědů, otců a jejich pracovitých žen, žije nyní naše generace. Většina z nás má nesmazatelně v paměti vrytu siluetu starobylého Koštálova a hřbetů vrchů s vlnícími se korunami smíšených lesů a ovocných sadů. Většina těch, které vítr zavál mimo zdi města, ráda a s dojetím vzpomíná na kraj svého dětství.