"Hora Říp je dnes jediným svědkem života, který se rozvíjel po jeho bocích a úpatích a starý tento pomník dějů mlčenlivých byl prvým, kde praotec Čech s družinou svou rozvinul stánek svůj. Jak známe podle pověsti, praotec Čech přivedl svůj lid z blízké země Chorvatské na horu Říp."      Zdejší krajina  byla záhy osídlena. Četné nálezy popelnicových pohřebišť v okolí Přestavlk dokazují osídlení lokality již v dobách pohanských. Krajinu osídlili  Bojové, Markomané, Keltové, Germáni a Římané, čemuž nasvědčují nálezy mincí z Vražkova i Černěvsi, uložené v Podřipském muzeu a po příchodu slovanského lidu v prvém století našeho letopočtu, byl osazen kraj zdejší, jak dodnes potvrzují staré pověsti lidové.

 Podle filologického a etymologického výkladu "Přestavlky" je ves "přestavlků", kteří přestali ve zdejších lesích s lovem vlků a založili osadu, tedy bývalých lovců vlků.    

První písemné zmínky o vsi se datují k roku 1227, kdy ves zapsána v soupisu majetku kláštera benediktýnek u kostela sv. Jiří (do roku 1437), uloženém na Pražském hradě. Mezi další významné majitele lze zařadit tyto pány a jejich rody: Zajícové z Házmburka (1427 - 1613), Bartoň z Přestavlk - v roce 1551 držel svobodný statek, Adam ze Štemberka (1613 - 1676), Dietrichsteinové (1676 - 1848). Za "třicetileté války" byla ves zcela vydrancována, vypálena a zpustošena tak, že "ležela" několik let v sutinách.    

V Přestavlkách býval také poplužní dvůr v nynějším statku p. J. Kubíčka. Poplužní dvůr byl spojen se dvorem v Nížebozích a obě osady sdílely společně stejné osudy. Ve století XIII. byla již osada přifařena k Nížebohům. K poplužnímu dvoru, v němž byla zřízena „krčma“, patřilo také pole „Na ležáku", které bylo obděláváno „dvorem nížebožským“ a pozemky „Za hospodou" a později v pole proměněná „Lada", která byla pronajímána sousedům. Staré záznamy svědčí, že v obci bylo pouze 8 hospodářů. Ve století XVIII. za Dietrichsteinů, zde bylo již 15 čísel  domovních s „krčmou a pastouškou“ a dále chaloupky bezzemků., Osada bývala původně „přiškolena“ do Budyně n. O., koncem století XVIII. do Dušník a od  roku 1868 do Nížeboh. Po „husitských válkách“ došlo k přifaření k Budyni n. O. a od roku 1904 je částí farnosti nížebožské.