Obec Michalovice je v historických pramenech poprvé připomínána v roce 1720 na Müllerově mapě Čech. Poměrně pozdní zmínka však nijak nesvědčí o stáří vsi. Zachované čtvercové okénko gotického typu v budově bývalého hostince je důkazem o existenci vsi přinejmenším v polovině druhého tisíciletí našeho letopočtu. Kotlina mezi Radobýlem a Plešivcem, kde jsou i Michalovice, byla kontinuálně osídlena a kultivována již od eneolitu. Kotlina také patřila k zázemí velkého hradiště z mladší doby bronzové, zaujímající polohu na tzv. Tříkřížovém vrchu u Velkých Žernosek a zvaného „Hrádek“.Michalovice jsou vlastivědnou literaturou charakterizovány jako horská vinařská a ovocnářská ves. Skládá se z vlastní osady, z Horních Michalovic a Třídomí. Vinice jsou zde dodnes.K rozšířenému druhu pěstovaného ovoce patří meruňky. 
V roce 1720, kdy se Michalovice poprvé připomínají, náležela ves k děčínskému panství hrabat, později knížat z Thun-Hohensteinu. Thunové koupili děčínské panství v roce 1628 od saského rodu rytířů z Bünau.V minulosti byl znám název obce v německém jazyce – Michelsberg. Nepochybně byl souběžně užíván i český název Michalovice. Etimologický výklad významu názvu obce hovoří o dvou možných výkladech. Michalovice jako ves lidí Michalových a Michelsberg jako Michalova hora. Dle křesťanské hagiografie je sv. Michael archandělem. Je chápán jako vůdce nebeského vojska, ochránce proti mocnostem zla. Zobrazován je většinou jako okřídlený rytíř (anděl) ve zbroji s kopím nebo mečem a štítem, přemáhající ďábla v podobě draka. Někdy je meč plamenný. Thun-Hohensteinové původem z Tyrolska používali, v době kdy se usadili v Čechách, znaku ve složitém čtvrceném štítě se středním štítkem. Jejich původním rodovým znakem, z kterého jsou odvozeny i thunovské rodové barvy modrá a zelená, byl modrý štít se zlatým kosmým břevnem.

Stanislav Kasík