Nachází se severovýchodně od Uhlířských Janovic na rozcestí silnic kutnohorské a čáslavské se samotou Buda. Domy jsou stavěny z cihel a kamene takřka do kruhu a tvoří krásnou náves. Tou protéká slabý potůček, který vyúsťuje do malého rybníka, sloužícího jako vodní nádrž a celkově dokrášluje náves. První zmínky jsou ze 13. stol., kdy ves Onomyšl náležela ke statkům arcibiskupství pražského. V r. 1436 císař Zikmund využil i Onomyšl k zástavě svých dluhů. Postupně docházelo ke střídání práva držeti tuto ves, až r. 1540 držel ves Václav Hrabáně z Přerubenic a na Pečkách. Právo výplaty však měla kapitula svatovítská. Smlouva z r. 1558 dává tuto věc do pořádku a od této doby náleží ves panství pečeckému. V r. 1618 umřel nejmladší syn Hrabáňův Pavel a všechny statky připadly p. Kateřině Lukavecké z Přerubenic. Po bělohorské bitvě r. 1623 byla tato majitelka donucena odprodat tento majetek za poloviční cenu nejvyššímu minc. Království českého Vilému Vřesovci. Dochází k dalšímu střídání majitelů a v r. 1795 koupil panství pražský advokát Leopold Hrubý. Sedláci horských vesnic jsou od r. 1848 pány na svých hospodářstvích.