První zmínka je už ve 13.století. Obec Přišimasy má tři části. Část Horka (osada Hůrka) vznikla koncem 12. století na návrší s kostelem. Část Skřivany (osada Křivaň) vznikla v půlce 14. století v dosti složitém terénu, kolem rokle menšího potoku. Konečně koncem 14. století vznikla nejbohatší část, klasická okrouhlice s dobře dimenzovanou návsí s rybníčkem, Přišimasy, která dnes této aglomeraci tří částí daly název.

Ze zápisu z místních kronik

nejstarší kronikou obce je její 1. díl pocházející z 20. let minulého století. Tento díl je vlastně retrospektivou událostí tak, jak byly uchovány v ústním podání pamětníků a v různých dochovalých písemnostech. Podle této kroniky jsou první zmínky o původních osadách datovány do 13. (osada Horka /Hůrka/) respektive 14. století (osady Přišimasy a Skřivany /Křivaň/).
Západně od těchto osad ležela ve středověku snad ještě starší osada Křimín, která však již dávno zanikla a na jejím území se nenacházejí již žádné pozůstatky, které by její existenci připomínaly.
Vznik názvů může být předmětem dohadů - snad nejjednoznačnějším by byl výklad pro vznik názvu Horka - osada se nacházela na skalnatém kopci. Název obce Přišimasy je v kronice vysvětlován, jako složenina výrazu "přišly masy" (...kmenů slovanských) - název by měl tedy pocházet z dob osídlování tohoto území. Kolem roku 1385 náležely tyto tři osady ke škvoreckému panství, jejímž majitelem byl rod Olbramovců. Roku 1550 přešly osady do majetku Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic (1513-1597), ten nechal horecký kostel r. 1575 přestavět. Roku 1620 utekla poslední držitelka panství Markéta Salomena z rodu Smiřických do ciziny. Příbuzný Smiřických Albrecht Valdštejn, ujal se tohoto panství a roku 1622 prodal toto území knížeti Karlu Liechtensteinovi. Roku 1712 se stala majitelkou vévodkyně Marie Terezie Savojská roz. Liechtensteinová, která se provdala za prince Eusebia Savojského. Patronem horeckého kostela se v této době stal kníže Jan Liechtenstein a byl jím až do r. 1782. V těchto letech čítaly osady dohromady 57 čísel popisných. Roku 1841 mají Horka 21 č.p., Přišimasy 59 č.p., Skřivany 90 č.p.. Dohromady 115 č.p..

• 1856 byla v naší obci založena škola a to střední část první třídy na pozemku č.99
• 1880 postavena třída druhá
• 1893 postavila obec třídu třetí i s bytem pro řídícícho učitele. Původně se učilo po chalupách na Horkách, pak v Přišimasech
• 1884 založen sbor dobrovolných hasičů, v době založení čítal 30 členů
• 1912 13.8. založena tělocvičná jednota SOKOL
• 1913 16.5. otevřena místní pošta 25.5. založena Skupina ústředního svazu malorolníků a domkařů
• 1914 26.7. byla vyhlášena 1. světová válka, kam narukovali i místní mladí muži
• 1918 válka končí a přeživší muži se vracejí do svých domovů
• 1919 byla vybudována obecní silnice od silnice okresní na Horka až k domu č.p. 37
• 1920 na Klepci osazena pamětní deska padlým
• 1926 započata stavba obecního domu, kde byla umístěna pošta, služebna obecního policisty, Raifaisenka, zasedací síň obecního zastupitelstva a byty
• 1929 3.8. zavedena elektřina do naší obce
• 1941 1.12. ve škole zrušena III. třída
• 1942 zřízen místní rozhlas po obci, zapečetěna a odebrána obecní kronika vrácena 1946
• 1943 vznik pravidelné protiletecké obrany, ve škole vzniká místnost pro denní i noční hlídku
• 1945 do pohraničí odešlo 194 obyvatel (zbylo 750)
• 1947 postaven pomník padlého dobrovolníka z bojů v květnu 1945, začala stavba nového hřbitova
• 1976 postavena hasičská zbrojnice - provedena přístavba
• 1979 zřízena mateřská školka v bývalé budově ZŠ
• 1981 otevřena osvětová beseda s divadelním kroužkem

Ještě po 2. světové válce byla obec charakterizována jako typicky zemědělská s několika většími selskými statky a mnoha malými hospodářstvími malorolníků, domkařů a také celé řady drobných řemeslníků. Násilnou kolektivizací v 50. letech se tato struktura zcela změnila - drobní řemeslníci úplně zanikli, mnoho občanů dojíždělo za prací do průmyslových závodů, většinou do blízké Prahy a veškerou zemědělskou činnost provozoval státní statek, později JZD. V době budování socialismu docházelo k postupné devastaci zemědělství, zejména zemědělských objektů, k značnému úbytku obyvatel - nižší porodnost a stěhování mladých lidí z obce, jejich stárnutí, vylidňování obce s tendencí jejího úplného zániku. Od roku 1960 po územní reorganizaci byla až do roku 1990 obec Přišimasy spojená s obcí Hradešín v jeden správní celek. V té době byla vybudována MŠ v Přišimasech, vybudování místní prodejny v akci "Z", ale i nenásilnou činnost některých místních spolků, např.divadelních ochotníků. Po listopadové revoluci v roce 1989 byly zaznamenány pokusy o zřízení různých drobných provozoven, ale vzhledem ke složení obyvatelstva (většinou důchodového věku) převážně bezúspěšně.

V poslední době však přece jen zůstává ve vesnici daleko více mladých lidí a lze předpokládat, že dosavadní trend se v brzké době obrátí k lepšímu demografickému složení.

K tomuto trendu v posledních několika letech nebývalou měrou přispívá dosud zcela nevídaným tempem rostoucí výstavba nových rodinných domků, realizovaná převážně mladými lidmi přicházejícími z Prahy. Zejména na východním a jižním okraji vesnice začínají vznikat celé nové obytné čtvrti. Dnes je v obci celkem 285 zkolaudovaných staveb. Při posledním celostátním sčítání lidu v r. 1991 bylo v obci (mimo Hradešín) napočteno celkem 217 domů, z toho trvale obydlených 154, z toho 137 domů rodinných a 63 domy byly neobydlené (trvale nebo vůbec) Obec měla 444 trvale bydlících obyvatel, z toho 216 mužů a 228 žen, přičemž bylo jen 86 dětí a mladistvých do 15 let a 132 obyvatel starších 60 let. (Hradešín: 114 domů a 189 obyvatel). Přibližně stejný celkový počet obyvatel byl ještě v r. 2000. V posledních 4 letech poprvé po dlouhodobě klesajícím trendu díky nové výstavbě začíná pomalu počet obyvatel narůstat. (Pro porovnání: lexikon obcí z r. 1965 uvádí tyto počty obyvatel: Přišimasy 699, Hradešín 318). Po roce 1989 byla v obci realizována telefonizace, provedena rekonstrukce budovy Obecní úřad, opravena fasáda kostela a provedeny další drobnější investiční akce. Nejrozsáhlejší a finančně nejnáročnější akcí byla komplexní stavba veřejného vodovodu, čerpající vodu z nového zdroje. Ke zkrášlení obce došlo i opravou několika zdevastovaných soukromých objektů.

Obecní zastupitelstvo tvoří 5 členů, včetně neuvolněného starosty, všichni kandidáti jsou nezávislí. V obci nepůsobí žádná polit. strana. Většina občanů je orientovaná převážně k polit. středu nebo pravicově, příznivců komunistické stran je zde (dle voleb) méně než 10%.

Doplňkové informace k historii a dlaším zajímavostem obce:

Podle dodatečně získaných dokumentů lze informace o historii obce doplnit o tyto údaje:

• První dohledaná písemná zmínka o obci Horka (Horky, Hůrka) je údajně z roku 1253 - lze tedy předpokládat, že ves mohla existovat již i před tímto datem. Z toho vyplývá, že také původně gotická stavba zdejšího kostela mohla být patrně realizována již ve stol. 13 (některé prameny uvádějí až století 14.) K tomuto původně farnímu kostelu patřily ve 14. stol. i Úvaly. Od poloviny 15. stol. až do r. 1850 patřila (postupně celá) obec pod panství Švorecké. V 17. stol. zanikla na Horkách fara a kostel sklesl na filiální (patrně již od této doby pod farností Hradešínskou).
• První pís. zmínky o obci Přišimasy pocházejí údajně z r. 1309. O původu názvu obce další z verzí říká, že vsi bylo toto jméno dáno od soudedních vesničanů po "nějaké (?) směšné události".
• O obci Skřivany (Křivany, Křiváň,...) byly objeveny první pís. zmínky z r. 1385. Lze asi předpokládat, že tedy vznik vsi spadá též do 14. století.
• Škola: do r. 1856 obce přiškoleny k obci škvorecké, v r. 1880 2tř., 1892 3třídní.
• Kampelička: založ. v r. 1899, v r. 1953 sloučena se Státní spořitelnou.
• Z geografických údajů alespoň nadmořská výška: Horka 349 m, Klepec 356 m, Přišimasy (náves) 317 m, Hradešín (kopec) 399 m.
• Faráři: Posledními správci farnosti byli před současným farářem p. Vincentem Mrtvým pan děkan a konzistorní rada Leopold Risspler (asi do r. 1968) a před ním (v období 1 rep. ) pan děkan Alois Janoušek.