Obec je situována zcela mimo frekventovanější silnice a proto je zde vládne klid a pohoda. Řídká zástavba chalup sloužících převážně k rekreaci, dodává místu idylickou a pohodovou atmosféru. Ponědrážka je obklopena množstvím rybníků a zatopených pískoven, které umožňují snad všechny druhy vodních sportů a jsou rájem pro rybáře. V okolí jsou velmi dobře značené turistické a cykloturistické trasy, cílem vodácké turistiky je blízká řeka Lužnice.

Nejstarší písemná zmínka o Ponědrážce pochází z roku 1379 jako o součásti rožmberského panství. První jména zdejších hospodářů známe až z roku 1424, jednalo se o usedlíky se jmény: Meškal, Kuba, Ondráček, Teska, Vach, Křížek, Vondrovec, Vít a několik dalších. Jména hospodářů upozorňují též na to, že osídlenci byli Češi. V obci bývaly dva mlýny, Okrouhlíkův a Bickův. Roku 1469 byla Ponědrážka zastavena bratrům Klaricům, od roku 1518 je již opět uváděna jako součást rožmberského panství. V letech třicetileté války byla Ponědrážka hodně poškozena.[3] V polovině 16. století obhospodařovalo 13 usedlostí v Ponědrážce celkem 10 lánů a 3 jitra polností, ze kterých měli předepsaný roční plat 4 kopy a 18 grošů. Roku 1674, dvacet šest let po válce, je známo již 11 usedlostí a ves se podařilo obnovit. V blízkém lese Kopaniny se nacházela ložiska železné rudy. Co se týče školy, tak tak v Ponědrážce začala fungovat roku 1879. Elektrifikace proběhla poměrně pozdě a to roku 1949