Město Mohelnice bylo založeno nepochybně jako hospodářské a správní středisko území kolonizovaného olomouckými biskupy. Jak bývá u poddanských měst obvyklé, přijala Mohelnice za svůj znak erb vrchnosti - tedy šest kuželů olomouckého biskupství). V roce 1433 husité vypálili Mohelnici, v roce 1642 dobila město švédská vojska. V roce 1662 vyhořela jižní část města a Loštické předměstí, roku 1736 východní část města včetně hřbitovního kostela sv. Stanislava, roku 1841 vyhořelo vnitřní město a roku 1857 vyhořelo opět 32 domů na jižní části města. Archeologický výzkum odkryl v historickém jádru nynějšího města nejméně tři sídlištní útvary z 9. století až z 1. pol. 13. století. Osady se nacházely v dnešním prostoru mezi Smetanovou ulicí a náměstím Tyrše a Fügnera, další pak pod silnicí do Stavenice. Nejvýznamnější však bylo osídlování v dnešním Újezdu, které mělo funkci trhové vsi. Vysazení nového sídlištního útvaru se událo před rokem 1273, kdy se Mohelnice poprvé nazývá městem.