Obec politicky i katastrálně, snad přezdívkou tak od stara zvaná; leží při silnici z Telče k Želetavě; 5 km od Telče vzdálená v malé vkleslině pahorků 588 m a 600 m vysokých, má 35 čísel a 193 obyvatele, kdežto roku 1870 měla 221 obyv. ve 48 číslech. Na pozemcích je tu 325 ha (polí 218, luk 28, pastvin 30, lesů 29, rybníků 8 ha).

Jména tratí: na Bartoňových, u Báby, za Chalupama, na Kopcích, Votavnice, u Votavnic, na Řečici, na Bezkoutí, Přední, Prostřední a Zadní díly, u Mezníka, pod Křížem, Dlouhé díly, u Oběšených, díly k Cihelně, na Padělcích, u Nového mlýna.

V území obce jest o samotě pěkný kostelík sv. Kříže, založený proboštem kanonie Novo-Říšské Leypoldem r. 1708 u mlýna Brázdova (obr. 88.), výše nad tímto jest mlýn Vymyšlenů.

V majetku obce jest chudobinec a kovárna, pak pozemků 18 ha (z toho pastviska 14 ha). Klášterní velkostatek má tu 102 ha pozemků při dvoře svém (z toho lesa 42 ha).

Vystrčenovice přifařeny a přiškoleny jsou do Nové Říše, kamž klášteru od nepaměti náležely.

Obec zničena byla r. 1696 požárem.

Že ves tato byla od stara zbožím klášterním, dokazuje i půhon, kterým r. 1436 „Agneška, převora a konvent pohnala Zdeňka z Valdštejna a na Sádku, že jim v pravém lantfridě drží dvě vsi, jednu Vystrčanovice a druhou v Rosičce a na jiném zboží že pobral jejich chudým lidem dobytek, lidí zjímal a i šacoval.

Kdy klášter Vystrčenovice ztratil, není známo. Přikoupena opětně se svobodným dvorem, teprve r. 1607.

V Pamětní knize Nové Říše čteme, kterak probošt Vimínko r. 1728 vystavěl vedle „poustevnice u sv. Kříže druhou chalupu a po odbytí poustevníka r. 1729 pronajal chalupu a zahradu zahradníkovi. Ten počal v poustevnici pivo šenkovati (roku toho vyšenkoval 18 1/2 vědra). Obec Novo-Říšská to zakázala, poukazujíc na císařskou privilej svou. Musila tenkráte soudně advokátem práva svého hájiti.“

Ve století 17. užívala obec pečetě se znakem radlice a písmenem W.