Obec Vílanec (dle osobního jména Wieland vzniklo Wielands, něm. Willenz, z něho Vílanec) se rozkládá po obou stranách silnice z Jihlavy na Znojmo, na levém břehu Jihlávky a leží 535 m nad mořem (7 km od Jihlavy). Obec vznikla německou kolonizací, tedy před založením města Jihlavy, tj. před r. 1240. První historicky doložená zmínka o obci pochází z roku1327 a náležela jihlavským Schoberům. Tehdy byl Wilenz už farní obcí. 7.června 1327 povolal jihlavský občan městský soudce Nikolaus Gandaldy radu starších jihlavských občanů od 60 let a více a ti se jednohlasně usnesli, že patronátní práva přes Wilenecký farní kostel po předkovi, má paní Gertruda, vdova po Konradu Schoberovi, jako právo dědické.

Ve 14. století měli Vílanec jihlavští Šobrové, po nich Voglové, pak Schönmälzerové. Roku 1436 odstoupil Tomáš Schönmälzer polovici zdejší rychty za 6 kop grošů ročně svému strýci Ondřeji Paerovi. Od poloviny 14. až počátkem 16. století drželi obec Pelhřimovští z Jihlavy. V roce 1558 koupilo obec město Jihlava od Petra Šmilaura ze Šmilova.

V roce 1785 byla k obci připojena Cerekvička (první zmínka v r.1350), která předtím náležela ke Stonařovu. Také tuto obec drželi Pelhřimovští, po nich Špisserové, Máčkové a Šmilaurové. Rozhodnutím ze dne 20. dubna 1888 osady Loučky a Cerekvice odděleny od obce Vílanec a zřízeny za samostatné obce. Na území žije 318 obyvatel.