Jméno Rohozná pochází od toho, že zde před dávnými časy razili lidé rohaté peníze. Správně však má se psát Rohožná. Původ tohoto jména lze vysvětlit od rákosí „rohoží“, kterými rybník nacházející se původně pod celou západní částí obce byl zarostlý.   Dle výňatku z dějin Dr. J. Dobiáše byla Rohozná v době předhusitské rázu poloagrárního a polohorního. Jako české jméno místní bylo jméno Rohozná doloženo roku 1209. První známý rychtář z roku 1250 se psával Arnold de Rohozná a držel jeden svobodný lán a krčmu. Rohozná bývala ves ryze německá a největšího rozkvětu se těšila ve 13. století, kdy se zde dolovalo stříbro. Je známo, že v 16. století patřila Rohozná do panství Jana Trčka z Lípy, které v tomtéž století prodal celé panství pelhřimovské včetně Rohozné Adamovi Říčanskému z Říčan. Rohozná bývala největší vesnicí na Pelhřimovsku a nazývána byla klenotem mezi všemi vesnicemi.   Počátkem 17. století postihla obec tragická událost - mor. Když mor pominul, zůstala ves liduprázdná. Hrstka obyvatel, která se chtěla zachránit, odešla ze vsi, čehož využili tehdejší měšťané Pelhřimova a za poskytnutí jídla požadovali celý jejich majetek. Tímto způsobem připadly rozsáhlé lesy rohozenské obci Pelhřimov.   Dominantou obce je kaple zasvěcená svatému Václavovi postavená v roce 1881.   Okolní nedotčená příroda s lesy, rybníky a loukami je ideální pro pěší a cyklo turistiku zejména na Čertův hrádek, Čeřínek a Křemešník. V obci aktivně působí různé spolky – hasiči, myslivci a sportovci. Kulturní a společenské akce pořádá sbor pro občanské záležitosti. Tradičními akcemi je fotbalový a nohejbalový turnaj a Svatováclavský pouť.