Uhřice prý patřily už za Velkomoravské říše k významným osadám. Z tohoto období se ale zachovaly pouze legendy a pověsti. Jedna z nich praví, že dřevěnou baziliku na místě kostela nad vsí, údajně vysvětil arcibiskup Metoděj (813-885). Nicméně první zmínku o obci lze zaznamenat až v letech 1336-1341 v přídomku Vrška z Uhřic. Vesnice byla rozdělena mezi několik majitelů, až před rokem 1392 ji jako celek držel Přeček z Uhřic. Za husitských válek ji snad v roce 1419 získal Václav Racek z Mrdic. Kališnický rod Racků obec držel do smrti Jaroslava v roce 1545; většina z jeho příslušníků se psala z Mrdic a na Uhřicích. Jako vladykové Uhřic byli poslední dva Rackové pohřbeni v hrobce. Nachází se pod dlažbou, uprostřed chrámové lodi. Kamenem přikrytý vchod chrání vstup do krypty. Je prý klenutá, má půdorys čtverce. Jeho strana měří čtyři metry. Skrývá tři rakve. Jsou v nich pozůstatky uhřických zemanů: Jiříka Racka, který zemřel v roce 1535, jeho syna Jaroslava (zemřel 1545) a Jana Kryštofa Jagera z Puysbrunu. Ten byl do krypty uložen v prosinci 1605. Jeho náhrobní byl umístěn uvnitř chrámu. Klenutá hrobka se nachází v kostele, zasvěcenému sv. Janovi. Podle prof. Ladislava Hosáka (1898-1972) vznikl na začátku 13. století. Je to románsko-gotická stavba. K masívní věži a kněžišti, které byly od sebe vzdáleny, snad ve 14. století přistavěli loď. V chrámu se nachází další pamětihodnost - hliněný svatostánek. Podle expertů se jedná o habánskou práci z konce 16. a začátku 17. století. Vznikl v místní toufarské dílně v čase, kdy Uhřice vlastnil Kryštof Jager z Puysbrunu. Ten panství koupil snad v roce 1590. Jako přesvědčený katolík vybudoval v obci faru a nechal opravit kostel. Pro něj nechal zhotovit hliněný tabernakl. Na to, že se jedná o vzácné hrnčířské dílo, se přišlo až v roce 1929.

Obec Uhřice leží v malebném údolí pod svahy přírodního parku Ždánický les, po obou březích potoka Vápenky. Nepřehlédnutelným prvkem okolní přírody je kopec Romenov. Obec zaujímá katastr 708 hektarů. Podle statistiky v ní trvale žije asi 700 občanů. Terén se svažuje od severu k jihu. Kdy byla obec založena se nedá přesně zjistit, ale bezesporu patří k nejstarším na Moravě. K Uhřicím patří i osada Janův dvůr (asi 3 km JV od obce), která však vznikla až v 19. století kolem Nového dvora, který v těchto místech zřídil kníže Liechtenstein. Vzácným darem pro občany i návštěvníky obce je bezesporu okolní příroda, zvláště les, který láká k vycházkám v každé roční době. Jistě krásu přírody i členitost terénu dokáží vychutnat též milovníci jízdy na kole, kteří budou projíždět po cyklostezce, která prochází katastrem obce.

Současné Uhřice se mohou pochlubit dobrou vybaveností. Obec je plynofikována, v celé obci je zaveden vodovod, má vlastní čističku odpadních vod, nově zrekonstruovanou školu, hasičskou zbrojnici a kulturní dům. V současnosti se rekonstruují silnice a cesty pro pěší, byl opraven obecní úřad. Novou zeď dostal hřbitov kolem kostela z 13. století. Začalo se s renovací koupaliště a výstavbou bytů. Dále je pak fotbalové hřiště, ke kterým v roce 2001 přibyl sportovní areál v sousedství školy s tenisovým kurtem, volejbalovým hřištěm, minigolfem a pěkným prostorem pro další sportovní aktivity. Z národopisných a folklórních tradic se dodnes slaví tzv. košt vín spojený s výstavou a to vždy v neděli před Velikonoce. Dále pak v první dekádě listopadu se pořádají Martinské hody. Z dalších zábav je to Kateřinská zábava 14 dnů po Martinských hodech a tradiční Benátská noc v druhé polovině července.