Skoronice se poprvé v dokumentech připomínají jako slovanská osada roku 1322. Původní ves byla založena v místech nynější části Dědina. Materiálním dokladem o středověkém osídlení území obce jsou nálezy dobové keramiky nalezené ve výkopech při stavbě nových domů. O osudech starých Skoronic až do konce 16. století víme jen tolik, že byly předmětem kupů a sporů mezi drobnou i bohatší šlechtou. Známe jména několika osadníků  a víme, že roku 1599 osada vyhořela. V milotickém urbáři z roku 1611 se dochoval záznam sedmadvaceti gruntů, které tvořily spolu kovárnou a pastuškou původní osadu. V době třicetileté války, v říjnu roku 1623, byly Skoronice zpustošeny a vylidněny vojsky Gábora Bethlena. Rokem 1653 se začínají psát nové dějiny obce. Vlastník milotického panství /tedy i Skoronic/ Gabriel Serenyi povolal do osady dvacet tři rodin z Kunwaldu, svého nově nabytého panství na Novojičínsku. Mateřskou řečí kolonizátorů byla němčina a svůj jazyk si snažili zachovat i ve slovanském obklíčení. Ještě v 18. století jezdil do obce kněz, který vyučoval děti osadníků řeči předků. V té době však už obec netvořila izolovanou německou enklávu, čilé styky a sňatky s obyvateli okolních obcí přivedly do Skoronic slovanskou krev i příjmení – Vašíček, Mráz, Brázda. Tříleté osvobození od daní a úlevy na robotě po dobu 10 let umožnily novým osadníkům zvelebení gruntů a zabezpečily dostatek pracovních sil do začátku hospodaření. Roku 1886 byl ve Skoronicích dostavěný kostel zasvěcený sv. Florianovi. Kult tohoto světce se ve Skoronicích ujal už v polovině 18. století, o čemž svědčí spis nalezený ve staré sakristii při opravě kostela. Prostý mobiliář kostela zdobí vzácná dřevořezba sochy Panny Marie. V roce 1905 byla obci postavena škola, která je pěknou ukázkou venkovské secese. Pohnutou i slavnou historii obce od začátku minulého věku popisují poutavě obecní a školní kroniky psané od roku 1910. K nejvýznamnějším stavebním počinům v poválečné historii obce patří vybudování obecního domu v letech 1957 – 1958, jehož stavba vyrostla svépomocí občanů. V letech 1998 a 2013 byl zrekonstruován nejstarší dům v obci z roku 1903, který dnes hostí obecní muzeum. Část expozice představuje skoronskou jízdu králů, starobylý zvyk, který byl v roce 2011 zapsaný na reprezentativní seznam nehmotného dědictví lidstva pod ochranou UNESCO. Druhou část expozice tvoří ukázka lidového bydlení na Slovácku v 1. polovině 20. století. V roce 2000 získaly Skoronice modrou stuhu za bohatý kulturní a spolkový život v soutěži o vesnici roku Brněnského kraje. Ocenění bylo obci uděleno za udržování lidových tradic a zvyků, které tady nejsou „folklórem“, ale společně prožívanou tradicí.