Písemný záznam z roku 1347 uvádí Štoky jako ves a kolem roku 1372 se připomíná kostel. Od roku 1436 měli ves v držení 160 let Trčkové z Lípy, pod jejichž panstvím získávají Štoky právo konání různých trhů, povýšení na městečko, clo, mýto, obúmrt' a právo soudu. Od roku 1572 používá městečko pečet' se znakem pánů Trčků. Třicetiletou válkou je obec zpustošena a v roce 1625 je zaznamenáno, že kromě kostela tu stál jen panský dvůr.

Již po třiceti letech je v obci mimo panský dvůr i čtyřicet usedlostí (včetně pustých) a vzniká řemeslo kovářské, kolářské, punčochářské, tkalcovské a koželužské. Další rozmach městečka nastal kolem roku 1760, kdy se budovala erární silnice Vídeň - Praha. Zámek v roce 1760 zde soustřed'uje správu rozsáhlého panství Hohenzollernů. Kolem roku 1800 je v klasicistním slohu postaven dům na náměstí čp.61, dům čp.116 jako továrna na sukno (později sídlo okresního soudu a věznice) a dům čp.1 jako formanská zájezdní hospoda. Dne 4. a 5. 12.1805 se v okolí odehrál boj francouzských a bavorských oddílú; které nestihly bitvu u Slavkova (2.12.1805) a padlo v něm na 1600 vojákú. Po roce 1880 se v obci, kde žila převážná část obyvatel německé národnosti; začíná projevovat národnostní obrození, v roce 1910 bylo podle sčítání v obci 1250 obyvatel, z toho 161 české národnosti.

Česká škola zahájila činnost v březnu 1919 a nová budova české školy byla otevřena už v roce 1937. V meziválečném období vzniklo hodně českých zájmových spolkú, ale žel i navzájem se potírajících politických stran. Ke kultuře přispívalo sokolské kino, ochotnické divadlo a škola. V roce 1945 si odsun obyvatel německé národnosti vyžádal urychlené osídlování zemédělských usedlostí.