Obec Sobíňov spolu s místními částmi Sopoty, Nová Ves (Huť), Hlína, Markvartice a Zvolanov leží v náhorní rovině nad řekou Doubravou v nadmořské výšce 550 m. Severní horizont tvoří hřeben Železných hor, východní Žďárské vrchy, na jih se rozkládá masiv Ranského Babylonu a pásmo Sopotských lesů. Na západ je otevřená kotlina směrem k Bílku. Obec má 694 obyvatel (k 31. 12. 2012) a je vzdálena přibližně 7 km východně od Chotěboře.

V údolí řeky Doubravy je přírodní rezervace Niva Doubravy o rozloze 86 ha, která byla vyhlášena v roce 1994. Jedná se o významný komplex přirozených a polopřirozených mokřadních ekosystémů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Rezervace je i významnou ornitologickou lokalitou.

Obec se nachází na turistických cestách spojujících údolí Doubravy a známé rekreační oblasti Řeka a Dářko.

Historie

Nejstarší písemný doklad se váže k Liběcké obchodní stezce, která vedla naší obcí a je z roku 1144 v latinské listině Regista diplomatika. V místech, kde se stezka dělila na soumarskou a pěší byla vystavěna tvrz ke střežení rozcestí. Tvrz nebo také lidově Soví hrádek Soběnov se poprvé uvádí v r. 1358. Dodnes jsou zde patrny hradní příkopy. O vzniku jména obce koluje několik pověstí, správný název je pravděpodobně od osobního jména Soběn. Od konce 14. století ztrácí Sobíňov svoji samostatnost jako šlechtický statek a stává se součástí panství Kunštátu. V 16. století patřil Trčkům z Lípy, po nich se dostal do panství Polenského. První zpráva o Sopotech je z r. 1242. V okolí se dolovalo stříbro a železné rudy a horníci tady postavili kapli, která byla přestavěna v letech 1749–1752 v barokní kostel.