Původní název byl Údolen. Alena Polívková v objevné práci: „Naše místní jména a jak jich užívat“ Oudoleň řadí mezi příklady akademických hádek jazykovědců po zrodu Československa. Řešili „kardinální“ otázku, zda takové místní jméno je přijatelné pro spisovnou češtinu zvláště pro její kulturní podobu. Takřka bez výjimky byly v zápalu boje za jazykovou čistotu na Moravě a ve Slezsku přejmenovány všechny Oujezdy na Újezdy. Menší důslednost této snahy v Čechách zachránila Oudoleň před úředním překřtěním na poněkud méně oblé Údolí. 

Oudoleň je zmiňována ve starých písemnostech v souvislosti s odbočkou Liběcké stezky. První písemná zmínka o obci má letopočet 1397, i když pravděpodobn obec existovala již dříve. Dříve tu žili něměčtí horníci, později se obec počeštila. Podle pověsti o sirotcích Údolenovi a Jitce král věnoval po přemožení loupeživého rytíře Mikše část jeho pokladu těmto sirotkům, kteří si za něj vystavěli dvory Oudoleň a Jitkov. V 17. století náležela obec k jitkovskému a později k polenskému panství.