Obec Nová Ves u Chotěboře byla založena ve 13. století a leží v blízkosti řeky Doubravy na Českomoravské vrchovině. Nad obcí se vypínají Železné hory. Je to vesnice jakou, můžeme najít všude kolem nás, ale ne o všech se dá říci, že jsou něčím zajímavé. Některé mohou mít dochovanou historickou památku, jiné mohou být zvláštní místem, kde se rozkládají a nebo tím, jak byly založeny. Nová Ves má velmi bohatou historii, ke které se pojí několik dochovaných historických památek a samozřejmě obec nežije jenom minulostí, ale i současností, jež se odráží v moderní výstavbě

Osídlení a vznik Nové Vsi

Nová Ves, ležící nad údolím Doubravy, je osídlena asi od 1. poloviny 12. století. Do té doby nebyla Českomoravská vysočina nikdy obydlena, protože zde bylo velmi drsné podnebí a vysočinu pokrýval hustý prales, kterým vedla pouze úzká stezka. První obyvatelé do údolí Doubravy přišli až tehdy, když v roce 1125 založil ve Vilémově hrabě Vilém za Sulzbachu klášter. Roku 1288 koupil klášterní pozemky rytíř Mstislav z hradu Chlumku u Čáslavi a založil zde obec. Rytíř Mstislav je tedy přímým zakladatelem obce Nová Ves a rok 1288 je rokem jejího založení. Podle místní pověsti je však počátek obce úzce spjat se zaniklou osadou na nedalekém návrší na Rouzeni. O Rouzeni existují dvě verze pověsti. V první se tvrdí, že osada Rouzeň byla zničena v bojích 1279 po porážce českého krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli. Druhé znění uvádí, že se tak stalo až po vpádu Matyáše Korvína do našeho kraje roku 1469. V některých vědeckých pracích("Památky archeologické roč. 10", "Rouník", "Soupis zaniklých osad") se oba údaje kombinují. Tvrdí se v nich, že osada byla poprvé spálena roku 1279 a pak znovu postavena a definitivně zničena roku 1469 a nebyla obnovena na témže místě pro nedostatek vody. Místní pověst ještě dodává, že nová osada byla založena asi o kilometr dále od Rouzeně a byla nazvána Novou Vsí.

Název Nová Ves

Nová Ves se zpočátku jmenovala Fojtova Ves, německy Voitsdorf a vznikla na pozemcích bývalé vsi na Rouzeni. Název Nová Ves se ujal až později, možná jako vzpomínka na starou ves na Rouzeni. V listině z roku 1554 je jmenována jako Nová Ves za Chotěboří, později jako Nová Ves blíž Chotěboře a od roku 1654 je nazývána Novou Vsí u Chotěboře.

Historie Nové Vsi

Jak už bylo řečeno rytíř Mstislav koupil od kláštera pozemky, na kterých později vznikla Nová Ves. Další zprávy o obci máme až z roku 1421, kdy byl klášter zničen žižkovskými vojsky. V té době ves patřila Janu Hertvínovi z Rušínova, který koupil všechny dvory a statky, které dříve patřily ke klášteru. Roku 1463 se Nová Ves stala součástí panství jednoho z nejvýznačnějších rodů - rodu Trčků z Lípy. Jeho hospodářským centrem se stal hrad Lipnice u Německého Brodu (dnešní Havlíčkův Brod). V té době také vznikla cesta, která spojovala Novou Ves s Lipnicí a s Německým Brodem a pojmenovali ji Brodská. Mikuláš Trčka z Lípy koupil později hrad Lichnici na Čáslavsku, který se stal hospodářským centrem místo hradu Lipnice. Po smrti Mikuláše Trčky roku 1515 připadla Lichnice trčkovské větvi se sídlem ve Vlašimi a teprve roku 1539 přešla Lichnice do majetku větve na Lipnici. Od té doby také ožívá cesta vedoucí z Nové Vsi do Německého Brodu. V roce 1589 se Trčkové přestěhovali do zámku ve Světlé a tam setrvali až do roku 1634. Roku 1638 připadla Nová Ves Erazimu Lehnárovi, který vlastnil i statek Kluky na Čáslavsku. Po jeho smrti zdědila majetek vdova Eufernie a ta později odkázala statek Kluky i Novou Ves dceři Evě Marii. Té Nová Ves patřila ještě roku 1646. Další zprávy o Nové Vsi máme až z roku 1653, kdy patřila se Skuhrovcem k Bratčicím (na Čáslavsku) a jejím majitelem byl rytíř Šťastný Šmerhovský s manželkou Ludmilou. Brzy zemřel a zanechal po sobě šest dětí. Nejstarší syn se stal majitelem Bratčic a Nová Ves se Skuhrovcem byla prodána vdově Ludmile. Té patřila až do koku 1674. Kdo byl majitelem Nové Vsi v letech 1674 - 1706 není známo. Až od roku 1707 se majitelem stává svobodný pán Antonín František Puteani, který byl velmi přísný a poddaní jej neměli rádi, neboť několika z nich odebral pozemky a oni mu museli dávat část své úrody. Na získaných pozemcích vystavěl dvůr, který nazval Nový Dvůr. V roce 1709 koupil Novou Ves svobodný pán Albrecht Kapoun ze Zubří a Svojkova. Dal zbudovat samotu Zastrání a Podlesí a také postavil zámek. Dalším majitelem Nové Vsi se stává v roce 1746 hrabě František Václav Haugvitz a několik let po něm se jím stává pan Haymete. Bylo to přibližně v letech 1756 - 1775. Podle dokladů je na listinách podepsán bez křestního jména, nevíme o něm nic a nezůstaly po něm žádné památky. Roku 1775 koupil statek rytíř Jiří z Müllensdorfu a na zdi kostele sv. Jakuba v Chotěboři je zasazena jeho náhrobní deska z roku 1789. Po jeho smrti příbuzný Donát z Müllensdorfu prodal Novou Ves v roce 1791 Václavu Exnerovi, o kterém také nemáme žádné zprávy. O sedm let později přichází do Nové Vsi rod baronů de Finů. Majitelem celého panství byl nejdříve František de Fin a později jeho manželka Johana, která zemřela velmi brzy a statek zdědil její syn Jan de Fin. Velké zásluhy si získala především paní Johana, protože dala v roce 1813 vystavět školu a o dva roky později se začal stavět kostel a byl zbudován hřbitov (Nová Ves už nebyla závislá na Heřmani, kde do té doby byl jediný hřbitov v celém okolí).

Roku 1835 se majitelem zámku a velkostatku v Nové Vsi stává rod Bergerů. V roce 1873 koupil velkostatek baron Mayran. Ten dal zbudovat zcela nový zámek. Starý zámek byl zbourán a byl z něho ponechán jen zahradní domek. Nový zámek byl stavěn podle plánu vídeňského stavitele, který si s sebou přivezl i své dělníky a celá stavba trvala od 1.4. do 1.8. 1880. Po smrti barona Mayrana v roce 1894 zakoupili zámek Ing. Alois Mixa s chotí Annou, rozenou Vondráčkovou, která pocházela z uhlobaronského rodu na Ostravsku. V té době se na zámku scházelo mnoho hostů. Bylo to tím, že obě starší dcery Jarmila Šťastná a Terezie Koséová měly značné výtvarné nadání, studovaly na soukromých malířských a sochařských školách v Praze, a zvaly své přátele a učitele na zámek v Nové Vsi. Paní Terezie Koséová napsala několik básnických knih pod pseudonymem Terezie Dubrovská a svého času byla i virtuózkou na klavír. Poslední majitelkou zámku byla Ludmila Mixová provdaná Hippeau, která v roce 1951 odjela s dcerou Ludmilou do Francie.

V roce 1948 se zámek i statek stal majetkem československého státu. Roku 1951 byl zámek převzat pro sociální účely a byl zde zbudován Dětský domov.