POPIS | MAPA | |
MAPA | CENÍK | |
PROGRAM / MENU | FOTO A VIDEO | |
KAM V OKOLÍ |
Dnešní dvojměstí, okresní město Frýdek-Místek, vzniklo 1. ledna 1943 sloučením dvou dříve samostatných měst, moravského Místku a slezského Frýdku. Řeka Ostravice, která městem protéká, tvořila až do 1. prosince 1928 zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Frýdek se rozkládá na pravém břehu řeky Ostravice, těsně pod soutokem s řekou Morávkou, Místek zase na levém břehu. Leží v nadmořské výšce 304 m n.m.
Správní území města má výměru 5161 ha. Město má aktuálně k 1. 1. 2006 60.821 obyvatel. Části města jsou Frýdek, Místek, Lískovec, Skalice, Lysůvky, Zelinkovice, Chlebovice.
Historie města
Předchůdcem Frýdku byla dnes již zaniklá tržní osada Jamnice, která se v písemných pramenech poprvé připomíná až v roce 1305, a to pod názvem Jannutha. Jamnická tvrz byla pravděpodobně přebudována na gotický zeměpanský hrad, jehož ochranou bylo založeno na zeleném drnu město Frýdek, asi v rozmezí let 1327 - 1333. Začátkem 15. stol. se Frýdek stal centrem rozsáhlého frýdecko-místeckého panství, město spolu s hradem chránilo obchodní cestu při zemské hranici. Po smrti knížete Bedřicha Kazimíra Těšínského bylo Frýdecko vyčleněno z knížectví těšínského a v roce 1573 prodáno bratrům Jiřímu a Matyáši z Lohova. Pozdějšími majiteli se stali příslušníci hraběcího rodu Bruntálských z Vrbna. Od roku 1636 patřilo frýdecké panství Jiřímu - hraběti z Oppersdorfu. V 17. stol. Frýdek postihly četné pohromy - mor a rozsáhlé požáry. V roce 1699 přešlo panství prostřednictvím Ludoviky z Oppersdorfu na nové držitele, hrabata Pražmy z Bílkova. Posledními majiteli frýdeckého panství se stali na sklonku 18. stol. Habsburkové. V roce 1869 se město stalo magistrátním městem. Před koncem poloviny 19. stol. měl Frýdek 3.993 obyvatel a podle sčítání z roku 1921 žilo ve městě 10.171 lidí.
Naproti výšinně položenému Frýdku, na moravském břehu Ostravice, se rozkládá nížinný Místek. O předchůdci Místku - trhové osadě Frydberku, se poprvé zmiňuje testament biskupa Bruna ze Schauenberku, který pochází z 29. listopadu 1267. Za válek mezi moravskými Lucemburky v letech 1386 - 1400 byl Fridberg zničen. V roce 1402 prodali Lacek a Vok z Kravař knížeti Přemkovi Těšínskému několik osad, mimo jiné osadu Newensteil - dnešní Místek. V letech 1402 - 1581 byl Místek spolu s okolními osadami připojen k Frýdecku, které tehdy patřilo těšínským Piastovcům. Později se Místek opět stal součástí hukvaldského panství. Také město postihly četné živelné katastrofy a požáry. S rozvojem průmyslové výroby během 19. stol. Místek výrazně vzrostl; jestliže v roce 1834 zde žilo 2.601 obyvatel, pak v roce 1900 žilo v Místku, Bahně a na Koloredově 7.520 obyvatel. Boj o zřízení samostatné české školy vyvrcholil v roce 1895 ustavením Matice místecké, která v mimořádně krátkém termínu tří měsíců otevřela české chlapecké gymnázium. Zásluhou Matice místecké byl také v roce 1895 vystavěn Národní dům.
Během okupace, 1.1.1943, byl sloučen Frýdek a Místek s okolními obcemi v jedno město. Ve své současné podobě je Frýdek-Místek město mladé, jak dobou svého vzniku, tak i průměrným věkem obyvatel. K městu jsou připojeny obce Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice. Frýdek-Místek byl sídlem okresního úřadu stejnojmenného okresu o rozloze 1.273 km2. Má rozsáhlé průmyslové zázemí, reprezentované zejména tradičním textilním a hutním průmyslem (Slezan a Válcovny plechu).
Památky
Nejvýznamnější architektonickou historickou památkou a centrem kulturního života ve městě je frýdecký zámek ze 17.století (v dnešní podobě od 18.století). V zámku lze navštívit Muzeum Beskyd s rozsáhlou stálou expozicí celého beskydského a pobeskydského regionu, dokumentující historii a kulturu beskydské oblasti. V objektu zámku se pravidelně konají nejrůznější výstavy, koncerty a dramatické pořady.
Kultura
Kulturní vyžití ve městě z velké části zajišťuje Národní dům Frýdek-Místek jako příspěvková organizace města, která spravuje a provozuje tři objekty: Národní dům, Novou scénu Vlast a kino Petra Bezruče. Některá další zařízení ve městě jsou spolková nebo soukromá ( galerie, diskotéky, rockové kluby, divadlo Čtyřlístek, katolický Lidový dům apod. )
Sport
Na své si přijdou ve Frýdku-Místku aktivní sportovci i ti, kdo raději jen fandí. Milovníci jachtingu a surfingu mohou využít možnosti nedaleké přehrady Olešná. Vyznavači moderních sportů si užijí v areálu kolečkových sportů u víceúčelové sportovní haly. Stále popularitě se těší i jízda na koních - její příznivci navštěvují jízdárnu u Frýdku-Místku nedaleko k.ú. Sviadnov. Bohatou nabídku možností přímo v centru města najdou také tenisté, na které čekají dobře udržované kurty poblíž řeky Ostravice. Cyklisté s oblibou využívají značené cyklotrasy. Nezapomnělo se ani na horolezce - ti si mohou své schopnosti vyzkoušet na cvičné stěně. Z několika nabídek si mohou vybrat milovníci bowlingu nebo squashe, pro které jsou připravena sportoviště přímo v Místku i ve Frýdku. Jsou zde také fotbalové stadiony, krytý bazén i otevřené letní koupaliště, fitcentra, minigolf, biliár atd.
Ubytování, stravování
Hotel Centrum, Hotelový Dům Paskov, Hotelový Dům Permon, Rekreační areál Olešná, Hotelová ubytovna Koloredo.
restaurace u Císaře, restaurace Best (E. Krásnohorské), restaurace Carbon (Pionýrů), restaurace Erb (Zámecké nám.), restaurace Italiano di Capo (Na Poříčí), restaurace Jadran (1. máje), restaurace Ještěr (Frýdlantská), restaurace Národní Dům (Palackého), restaurace Quatro, restaurace Radhošť (tř. T. G. Masaryka), restaurace Riviéra (Frýdlantská), restaurace Tropical Club (Ostravská), restaurace U Arnošta.
Osobnosti
Místecký pobyt v letech 1891 - 1893 ovlivnil poštovního úředníka Vladimíra Vaška, který se později přerodil v básníka Petra Bezruče. Frýdek je připomínán jeho básní Bernard Žár. Dalším významným frýdeckým rodákem byl PhDr. Ervin Goj (1906 - 1989), svérázný, mezinárodně uznávaný a v lašštině píšící pod pseudonymem Óndra Łysohorský. Do Frýdku sahají rodové kořeny jednoho z největších hudebních skladatelů - Leoše Janáčka (1854 - 1928), jehož předkové nejprve žili Na Blatnici, později v Hluboké ulici. K organizátorům hudebního života v Místku patřil místecký rodák a absolvent Janáčkovy varhanické školy František Kolařík (1867 - 1927). Ve Frýdku působil delší čas jako varhaník Eduard Bartoníček (1865 - 1915), autor hudby ke slezské hymně.