Původně asi ves lidí Svatkových. Poprvé se Svatkovice připomínají až v r. 1486, kdy je uvedeno jméno Petra Dobrohoště na Svatkovicích. Byla to starobylá osada s tvrzí z neznámé doby. Jeden ze Svatkovských, Petr, se zúčastnil stavovského povstání. I když v jeho průběhu přešel k donu Baltazarovi de Maradas, byl mu majetek zkonfiskován a v r. 1623 prodán Polyxeně z Lobkovic. Ta statek připojila k jistebnickému statku. V těch letech tvrz zpustla. Koncem 17. století koupil Svatkovice pán na Veselíčku rytíř Antonín Chlumčanský z Přestavlk, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského. Antonín zemřel v r. 1772 a byl posledním pohřbeným v bernartickém kostele. Jeho syn prodal Veselíčko se Svatkovicemi Františku Josefovi z Brettfeldu. Když končila třicetiletá válka, ze 7 svatkovických gruntů bylo 5 pustých a z 9 chalup stále ještě 4 pusté. V polovině 18. sto- letí z 10 usedlostí patřilo 6 sedlákům, 1 hospodáři a 3 chalupníkům. K usedlostem patřilo více než 80 ha polí a asi 12 ha pastvin. Sedláci robotovali s volským dvojspřežím 2 dny v týdnu, další 3 poddaní měli předepsanou robotu 1 den v týdnu.

V polovině 19. století tu ve 26 chalupách žilo 187 osob, nejvíce obyvatel (268) měly Svatkovice v r. 1869.