Tzv. Švehlovu chatu nechala koncem 30. let 20. století postavit Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (= „Agrární strana“), a to z podnětu jejího tehdejšího předsedy Rudolfa Berana. Chata měla sloužit jako reprezentativní rekreační zařízení pro členy Agrární strany, členy vlády a parlamentu. Zařízení bylo pojmenováno na počest významného politika Antonína Švehly, který byl dřívějším předsedou Agrární strany a také předsedou vlády ČSR. Stavbu navrhl architekt Jindřich Kohout, dokončena byla v roce 1939 či 1940.

Švehlova chata je památkově hodnotným dokladem architektury první poloviny 20. století se zachovalým architektonickým konceptem včetně dispozice a představuje ojedinělou stavbu pětipodlažního dřevěného srubu „alpského typu“, která je citlivě zakomponována do šumavské krajiny. Jedná se o cenný příklad rekreačního zařízení z období 30. let 20. století, jehož význam spočívá rovněž v rovině kulturně-historické, jako připomínce společenského života v meziválečném období. I přesto, že původní interiér s dřevěnými obklady, vybavení a zařízení se dochovaly jen z části, jde o cennou dokumentaci vysokého standardu první republiky. Památkově velmi hodnotná je dochovaná kolekce obrazů provedená olejovou technikou na mědi, která byla vytvořena akademickým malířem Effmertem dle kreseb Mikoláše Alše. V interiéru dále zůstaly zachovány například okenní a dveřní výplně, topinková dlažba či prkenná podlaha, dřevěné obložení, vestavěné skříně či lavice.