Současná obec Františkov nad Ploučnicí nese tento název od roku 1961. Obec vznikla ze Čtyř osad založených v různých historických období v údolí řeky Ploučnice. Jedná se o Oldřichov (Ulgersdorf), Mlatce (Josefswille), Františkov (Franzenthal) a Tere­zínské údolí (Theresienthal). Pátá osada Novina (Neuland), která tvořila s těmito osadami společný celek, byla v roce 1930 přičleněna k správnímu území města Benešov. Pro úplnost je třeba uvést, že v roce 1957 byly k obci s tehdejším názvem Františkov-Oldřichov přiřaze­ny Dolní Valkeřice.

Nejstarší částí obce je Oldřichov nad Ploučnicí, jehož vznik se odhaduje na období okolo poloviny 15. století, tedy období po husitských válkách. Původní název osady byl Ul­gersdorf a mohl být převzat od jména Ulrich, který je považován za objevitele tohoto místa na pravém břehu řeky Ploučnice. Zde byla založena jednostranná řadová osada, jež patřila pánům ze Scharfensteina (Šarfenštejn). Na přelomu 16.a 17.století v Oldřichově žilo asi 50 obyvatel a odhaduje se, že v této době osada čítala 8 až 10 domů.

Koncem 16. století zřídili bratři ze Schonfeldu v Benešově rybářství. Na území stávajícího Františkova nad Ploučnicí začínaly hranice rybolovných práv u dnešního železničního mos­tu a zahrnovaly i pstruhový rybník, který byl v místech firmy Sped Quick. Po získání horní části řeky Ploučnice bratři vybudovali v Ulgersdorfu „Rybářský dům,,. Ten byl vybaven právem výčepním s povinností odebírat benešovské pivo. V té době byl již v Ulgersdorfu jeden výčep, který patřil rychtáři. Počátkem 19. století zde bylo celkem asi 25 domů a žilo zde více jak 120 obyvatel, kteří se zabývali především zemědělstvím, chovem dobytka a lesnictvím.

Větší rozvoj Ulgersdorfu nastává až ve 2. polovině 19. století a souvisí s rozvojem průmyslu ( na území osady byla vybudována knoflíkárna a ve vedlejším Františkově pak přádelny firmy Mattausch ) a dopravy (výstavba silnice a železnice).

V pořadí druhou nejstarší osadou, která je součástí dnešní obce, byla osada Troschel (podle místního hajného), dnešní Mlatce. Osada byla zalo­žena okolo poloviny 16. století a od roku 1570 až do konce 18. století sloužila jako ovčárna. Z původních 4 domů na místě staré ovčárny se osada stále rozši­řovala a díky hraběti Františku Josefu Thunovi, který propůjčil některé své pozemky osadníkům, zde již po­čátkem 19. století bylo 26 domů s téměř 130 obyvateli. Po F. Josefu Thunovi byla také osada přejmenována na Josefswille (Josefín). Špatná dopravní obslužnostbyla hlavní příčinou postupného snižování počtu zdejších obyvatel, což se projevovalo hlav­ně později při rozvoji průmyslu v sousedních osadách. 

Třetí nejstarší vzniklou osadou je Franzenthal (Františkov). V roce 1707 dává hra­bě Josef František Thun k dispozici své pozemky na levém břehu Ploučnice pod hradem Ostrý pro založení nové osady. Na jaře 1708 je zde zahájena stavba prvních 5 domů, kte­ré byly téhož roku dostavěny. Obec je také po hraběti J. Františku Thunovi pojmenována. Františkov se postupně rozšiřoval a uvádí se, že v roce 1785 bylo na jeho území vystavěno už 20 domů a žilo zde 98 obyvatel.

Pro chudou vesničku je velmi významné období okolo poloviny 19. století, kdy je na území obce ( v roce 1845 ) zahájena výroba v první přádelně firmy Mattausch a v térnže roce je započata výstavba silnice mezi Benešovem a Františkovem (do té doby existovala pouze Osterská cestička podél Ploučnice a veškerá přeprava byla uskutečňována starou ob­chodní cestou přes Šarfenštejn). Silnice byla dokončena v roce 1847 a tato skutečnost, spolu s rozšiřováním výroby firmy Mattausch, byla velmi důležitá pro další rozvoj celé obce.

V roce 1787 byla v blízkosti Benešova založena osada Neuland (Novina), pod kterou byly v roce 1850 správně přiřazeny všechny stávající osady - Ulgersdorf, Josefswille a Franzenthal, které byly pod tímto správním řízením až do roku 1904.

Období 2. poloviny 19. století je pro obec velmi významné. Dostupnost obce byla výrazně zlepšena vybudováním silnice mezi Benešovem a Františkovem na levém břehu Ploučnice v letech 1845 až 1847 a později, v letech 1871 - 1872 vybudováním železniční tratě mezi Děčínem a Českou Lípou na pravém břehu řeky.

Zlepšení dostupnosti obce vedlo velmi rychle k rozvoji průmyslové výroby na jejím území. Již v roce 1843 koupil Friedrich Mattausch, který v té době vedl celou firmu, v obci pozemky a v roce 1845 na místě dnešního Sped Quicku vybudoval přádelnu bavlny. Druhá fi­remní přádelna bavlny byla založena pod hradem Ostrý v roce 1862. Zde v roce 1874 došlo k velkému po­žáru, ale jeho následky byly rych­le odstraněny a výroba v této provozovně byla opět obnovena. Kromě aktivit firmy Mattausch je třeba ještě uvést založení knof­líkárny Florianem Ritschem na území Oldřichova a přádelny bavlny firmy Schiller v soused­ních Dolních Valkeřicích {prostory dnešní firmy Pila Františkov s.r.o.

Po smrti Friedricha Mattausche v roce 1866 vedení rodinné firmy přejímá jeho syn Franz. Ten v důsledku neustálého rozšiřování výroby v obou přádelnách ve Františkově založil v roce 1868 další přádelnu na Bedřichově a následně hned v roce 1869 nechal vybu­dovat kolonii domků pro pracovníky svých provozoven. Kolonie vznikla na místě bývalého pstruhového rybníka v blízkosti přádelny na Bedřichové a přádelny na Ostrém a dostala název po manželce továrníka Theres Mattausch - Theresienthal { Terezínské údolí).

Po svém založení, stejně jako ostatní osady, spa­dalo Terezínské údolí pod správní celek Neuland. Celkem bylo v Terezínském údolí vystavěno ll dvojdomků pro více jak 100 obyvatel.  Dnes je Terezínské údolí nejstarší zachovalou dělnickou kolonií v celé Evropě.

Firma Mattausch byla pro obec významná nejen zaváděním průmyslové výroby a jejím neustálým rozšiřováním a tím i většími možnostmi zaměstnání místních obyvatel (okolo roku 1900 firma Mattausch v regio­nu zaměstnávala okolo 1500 pracovníků), ale i výraznou podporou při budování infrastruktury a celkového rozvoje obce. V roce 1875 nechal továrník Mattausch postavit činžov­ní dům (dnešní č.p.78), kde kromě čtyř bytovek byly také kanceláře. Za přispění firmy byla v roce 1873 ve Františ­kově postavena škola (Mattauschové věnovali pozemek i peníze) a rovněž za její podpory byl v roce 1880 založen místní dobrovolný hasičský sbor. Vedle přádelny zprovoz­něné v roce 1845 si Mattauschové vybudovali roku 1883 své rodinné sídlo {„zámeček").

Koncem 19. století vznikají na území obce různé spolky. Kromě dobrovolného hasičského sboru to je ještě včelařský spolek, tělovýchovný spolek, pěvecký sbor, svazy tex­tilních a dřevařských pracov­níků, Německý kulturní svaz a hudební kapela.

Po   zprovoznění   že­lezniční tratě na pravém břehu Ploučnice v letech 1871 až 1872 se firma Mattausch - společně s Českou drahou a dalšími fir­mami - významně podílela na vybudování mostu k nádraží. Na konci 19. století pak nechala postavit most pod hradem Ostrý a sama financovala pěší lávku (u staré hospody). V roce 1893 byl na území Františkova vybudován obecní úřad a v roce 1895 zde byl zřízen poštovní úřad.

Růst významu obce, především pak na území Františkova a Oldřichova, dokládá i prosazení změny názvu obce v roce 1904 z Neuland na Franzenthal - Ulgersdorf( Františkov - Oldřichov).

V roce 1904 dochází ke změně názvu obce na Franzenthal - Ulgersdorf (Františ-kov - Oldřichov). Obec v té době spravuje kromě obou jmenovaných osad ještě Mlatce, No­vinu a Terezínské údolí. Nej­větší části obce - Františkov a Oldřichov - byly již v té době spojeny přes řeku Ploučnici dvěma mosty a dvěma lávka­mi pro pěší.

V roce 1910 byl založen obec­ní hřbitov a v roce 1912 zde byl zaveden elektrický proud. V roce 1930 byla osada Neu-land připojena ke správnímu území města Benešov.

V té době bylo na území Noviny 23 domů a žilo zde více jak 130 obyvatel. Díky rozvoji průmyslu se vsak i po převedení této osady pod Be­nešov počet obyvatel obce postupně zvyšoval a podle dostupných dokumentů mela v roce 1930 nejvíce obyvatel ve své historii. V tomto roce bylo v samotném Františkové 590 oby­vatel (se zahrnutím Terezínského údolí), v Oldřichově 494 a na Mlatcích 103. Celkem tedy na území celé obce v tomto roce žilo 1187 obyvatel, z nichž obyvatelé německé národnosti tvořili 97%.

Vysokému počtu obyvatel odpovídá v těchto letech také vybavenost obce. Na jejím území se nacházelo 8 hostinců, 4 prodejny s ovocem a zeleninou, 3 trafiky, 2 řezníci, 2 holiči, konzum, smíšené zboží, obuvník, obchod s kůží, zahradnictví, malíř pokojů a realitní kan­celář. V té době už byla obec vyložené průmyslová a většina obyvatel mela své pracovní mís­to přímo v obci. Jednalo se především o provozovny firmy Mattausch na území Františkova, knoflíkárnu Ritschel na území Oldřichova a přádelnu bavlny firmy Schiller v Dolních Valkeřicích.

Po „Mnichovské dohodě" v září 1938 je obec přiřazena k Německé říši a důležitá místa jsou obsazena Němci - např. železniční stanici dne 10.10.1938 přebírají zaměstnanci Německých drah a přednostou se stává říšský němec Kirsten.

V průběhu 2. světové války bylo v rodinném sídle Mattauschů (zámeček) zřízeno velitelství gesta­pa a v prostorech přádelny bavlny firmy Schiller v Dolních Valkeři-cích pak zajatecký tábor pro ruské vojáky. Během války padlo nebo bylo nezvěstných 37 obyvatel před válkou v obci žijících.

Po skončení války přijel dne 12. 6. 1945 do místní železniční stanice obsazovací vlak z České Lípy, který byl doprovázen party­zány a stanice byla předána do správy ČSD. Prvním poválečným náčelníkem stanice se stal Bohumil Cermánek, který k sobě měl dva české výpravčí a dva vyhýbkáře. S postupným procesem vystěhovávání obyvatel obce s německou národnos­tí dochází zároveň k osidlování Čechy z vnitrozemí. Hned po železniční sta­nici byli Čeští zaměstnanci dosazeni na poštovní úřad a na přelomu měsíce čer­vence a srpna roku 1945 do obce při­chází první zemědělci a noví obyvatelé různých povolání a řemesel.

Současně s probíhajícím procesem osídlování pohraničí dochází k vysídlování obyvatel německé národnosti, kterých bylo z obce vystěhováno více jak 90%. Obec nese už pouze Český název Františkov - Oldřichov a její správu začala vykonávat správní komise, je­jímž předsedou byl zvolen náčelník železniční stanice pan Bohumil Cermánek. Tato komise vykonávala správu obce až do voleb do místního národního výboru v roce!946.Ve volbách byl prvním poválečným předsedou MNV ve Františkově-Oldřichově zvolen místní ředitel národní školy Jiří Smetáček.

V letech 1945-46 dochází k likvidaci textilních provozoven. V prostorách dnešního Sped Quicku vzniká přípravka pracujících pro studium na VŠ a závodní kuchyně s jídelnou n.p. Benar. Později zde vzniká dovozní sklad Velkoobchodu oděvního zboží v Ústí n.L. Prádelna pod Ostrým se mění na sklad obuvi n.p. Svit Gottwaldov a později pak na ústřední sklady n.p. Benar a jeho odborné učiliště, při kterém je také vybudován internát. Stejně je i přádelna v Dolních Valkeřicích pře­měněna na sklad oděvů.

V roce 1947 byl založen místní diva­delní soubor, který ročně nastudoval několik her a také se úspěšně účastnil různých soutěží. Divadelní představení se odehrávala v lesním divadle, které bylo vybudováno ještě před válkou. Na práci souboru se podílelo více jak 20 jeho členů, za všechny lze připo­menout manžele Rabovi, Kozákovi, Šaškovi, Ekrtovi, Fišerovi a Manželovi, dále p.Pěch, Peroutka, Řehořka a další. V roce 1960 se soubor dočkal otevřeníkulturního domu po generální opravě a uvedl zde dne 17. 12. 1960 jako první své předsta­vení - Půlnoční mši. V dalších letech činnost souboru postupně stagnovala, až se úplně rozpadl.

Po roce 1945 pokračuje díky aktivitě některých nových obyvatel obce ve své Čin­nosti místní hasičský sbor, který má dobré zázemí v hasičské zbrojnici a jejím vyba­vení. Mezi výraznější osobnosti tehdejšího sboru patřili pánové Josef a Jaroslav Ekr­tovi, dále pak pan Bartáček, Saska, Novák, Čáslavský, Drobný a někteří další.

V roce 1949 bylo v obci založeno JZD, jehož zakládajícími členy byli pánové Lézal, Průcha, Čáslavský, Novák, Podho-rec, Solta a někteří další. Postupně získalo družstvo téměř 40 členů, ale v roce 1960 bylo změněno na farmu, která byla přiřa­zena pod státní statek v Benešove.

V roce 1950 byl založen místní fotbalový klub - Jiskra Františkov, který si jako jediná složka v obci pod novým názvem FK Františkov zachoval svou kontinuitu do současnosti. U založení klubu tehdy stá­li např. pánové Blažej, Babička, Hadrovský, Končel, Záruba, o néco později pak Vnouček, Vlček a někteří další. V novodobější historii klubu se pak nejvíce v jeho činnosti angažo­vali pánové Slanina, Škach, Velebný, Dvořák, Vlček a jiní.

V roce 1957 jsou k obci přiřazeny Dolní Valkeřice a o čtyři roky později přijímá obec současný název Františkov nad Ploučnicí se dvěma katastrálními územími - Františkov nad Ploučnicí (zahrnuje rovněž Terezínské údolí a Mlatce) a Oldřichov nad Ploučnicí.

V roce 1980 přechází celá obec pod správní řízení města Benešov n.Pl. a začíná zde pracovat pouze tzv. občanský výbor. Tato si­tuace trvá až do roku 1990, kdy v červnových volbách jsou voleni zástupci do za­stupitelských orgánů nově vzniklého Obecního úřadu ve Františkově nad Plouč­nicí. Tyto volby zastupitelstva obce jsou pak konány pravidelně každé čtyři roky.

Na území obce je několik kulturních památek zapsaných při Ministerstvu kultur v Praze. Jedná se o zříceninu hradu Ostrý, celé Terezínské údolí, které je také zároveň nej­starší dělnickou kolonií svého druhu v celé Evropě. Dalšími kulturními památkami je socha sv. Jana Nepomůckého, která byla postavena v roce 1667 na bývalé obchodní cestě mezi Benešovem a Oldřichovem přes Šarfenštejn a jedny z nejstarších roubených domů - č.p. 65 ( Fleischerovi), č.p. 248 ( Václavíkovi) a č.p. 257 ( Zemanovi).

Po roce 1990 je v obci realizována řada akcí, které ve svém důsledku vedly ke zlepšová­ní občanské vybavenosti a vzhledu celé obce. Jedná se např. o budování chodníků, opravy místních komunikací, obnovení obecního hřbitova, opravy obecních domů, založení parků, vybudování autobusových zastávek a tenisového hřiště, opravy mostů a provedení výměny jednoho z nich - mostu pod hradem Ostrý apod. V tomto trendu budou představitelé obce jistě pokračovat i v příštích letech a v rámci mož­ností daných obecním rozpočtem se bude i nadále zkvalitňovat jak infrastruktura obce, tak i zlepšovat její vzhled.