První zmínky o existenci obce Dobkovice ( historický název Topkowitz ) pocházejí ze 14. století, přesněji z roku 1383. Obec se nacházela na levém břehu asi 9 km jižně od Děčína a původně patřila ke Svádovu. Později k Děčínu. Na konci 14.století a na počátku 15. století patřila část obce k majetku rytířů z Těchlovic, později náležela část vsi až do roku 1848 k teplickému panství. Základ obce tvořilo osm selských statků, v obci se také nacházel mlýn.

V roce 1831 zde žilo 279 obyvatel. Počet obyvatel sice v dalších desetiletích poklesl, ale poté s rozvojem průmyslu začal zase růst.

V 70. letech 19. století zde vedle mlýna a pily pracovala továrna na barvy a loděnice firmy Stolle. Později, v roce 1893, vznikla knoflíkárna M. Korálka, k níž se po roce 1918 přidala ještě druhá. Obě zanikly ve 30. letech20. století. V meziválečném období byla v místě kromě zemědělské výroby pouze řemesla. V tuto dobu zde žilo nejvíce obyvatel. V roce 1910 celkem 1145 lidí. Po roce 1918 žila v Dobkovicích i česká menšina, která založila vlastní školu. V roce 1849 se Dobkovice staly samostatnou katastrální obcí, která spolu s katastrální obcí Roztoky tvořila správní obvod - místní obec Dobkovice.Když se roku 1877 Roztoky oddělily zůstala u Dobkovic samota Skrytín ( Skritin), nazývaná též Reichberg, připomínaná už roku 1383. V roce 1930 sem byly počítány ještě novodobé místní části Zechenhausel a Laubhohe. Celá obec s výjimkou tří domů, které patřily k faře v Roztokách, byla součástí farního obvodu Nebočady.