Kostel sv. Jakuba Většího je památkově cenný jednak z hlediska historického urbanismu, protože již od středověku je pohledově velmi akcentovanou dominantou Želnavy, ale i z hlediska svého kultovního významu. Dnešní budova kostela je téměř novostavbou z počátku 18. století, jež vyrostla na místě staršího kostela, z něhož se zachovaly patrně jen části přízemního zdiva věže a lodi. Cenná je např. slohová jednota kostela, jehož střízlivá architektura respektovala starší tvarosloví – např. pětiboký půdorys presbytáře. Z památkového hlediska jsou kromě historických konstrukcí jako je např. kamenná dlažba, klenby v presbytáři, sakristii a podvěží, raně barokní krov, výjimečně zachovaná patrová kruchta atd., velmi cenné i detaily, jako např. historické dveře s původním kováním, zejména barokní dveře v jižním vstupu do lodi a v sakristii atd. Cenná je rovněž kamenná ohradní zeď se dvěma branami barokního architektonického výrazu plocha hřbitova, jež tvoří neodmyslitelnou historickou součást kostela.