U Vyššího Brodu je historicky spolehlivě doloženo uctívání již roku 1844, kdy u kamene obecní úředník se svým synem zavěsili na strom obrázek Panny Marie Sněžné. Stavitel papírny ve Vyšším Brodě ing. Karel Franz vypracoval na podnět vyšebrodského opata plány pro stavbu kostela a založil cestu z města na kopec. 29. července 1888 byl svěcen křížek na věžičce a zvon. Na slavnost Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1888 byl pak kostelík přibližně pro 150 osob posvěcen. Roku 1890 byla v blízkosti tehdy již stojícího kostelíka postavena hala nad balvanem, kde byla původně improvizovaná kaple. Kaple byla posvěcena 15. srpna 1890. Roku 1898 byla od Vyššího Brodu zbudována křížová cesta s kamennými zastaveními, končící kaplí Božího hrobu na poutním místě.

Soubor pseudorománských objektů poutního místa Maria Rast představuje architektonicky i kulturně-historicky hodnotný celek působivě zasazený do lesnaté krajiny dlouhodobě kultivované nedalekým cisterciáckým klášterem Vyšší Brod. Poutní místo se dochovalo ve vzácné celistvosti a neporušenosti a tvoří tak významný doklad působení kláštera i života původních obyvatel regionu. V souvislosti s iniciační legendou o odpočívající Panně Marii a související lidovou úctou a zbožnými aktivitami zdejších obyvatel, na které pak navázal vyšebrodský klášter stavbou poutního kostelíku a později i zřízením zastavení křížové cesty, jde z kulturně-historického hlediska o velmi zajímavý doklad pozdních projevů barokní zbožnosti, které přetrvávaly hluboko do 19. století. Ve své době se jednalo o regionálně významné poutní místo.