Barokně - klasicistní objekt z 2. poloviny 18. století, nejpozději přelom 18. a 19. stol. V roce 1837 objekt již stál a byl v rámci Stabilního katastru klasifikován jako “nespalný”. K témuž roku patřil do majetku J. Hasenöhrla.

Patrová stavba obdélného půdorysu založená původně v okapové orientaci, která se po výstavbě severozápadního křídla změnila ve štítovou. Střecha nad hlavním objektem je sedlová s polovalbou při severovýchodním štítu. Severozápadní přístavba má střechu sedlovou. Střešní krytina je vláknocementová. Jihovýchodní průčelí je tříosé, v patře s trojicí dvoukřídlých dvojitých oken, v přízemí o dvou vstupech, z nichž první v ose při východním nároží je rámován kamenným ostěním s okosením. Ostění je složeno z celkem sedmi kusů a bylo ve stavbě užito sekundárně. Okno mezi vstupy je obdélné, ležaté, vlastní okenní nika přiznaná ve fasádě je však vyšší, v horní části slepá. Obdobně je řešeno také okno v přízemí na severovýchodní straně. Tamtéž k objektu přiléhá dřevěná veranda krytá pultovou střechou. V úrovni patra je na severovýchodní straně jedno okno, v horní části štítu jsou dvě okenní osy. Jihozápadní strana hlavního objektu je v patře dvouosá, v horní části štítu jsou dvě dvojice větracích otvorů (dva oválné a dva obdélné stojaté). Tamtéž v přízemí jsou dva malé, nestejně velké otvory k odvětrání přízemí, které jsou v daném úseku stavby částečně zapuštěny do terénu. Fasáda je členěna lisénovým řádem (plochy strukturální-hrubozrnné, lisény hladké, ponořené). Severozápadní křídlo sekundárně přistavěné k hlavnímu objektu má hospodářský charakter (stodola). Střecha je kryta vláknocementovou šablonou. Ze severovýchodní strany jsou velká dřevěná vrata, severozápadní štít je pak v úrovni půdy bedněn prkny.