Obytná budova fary, vystavěná nákladem Ferdinanda Filipa z Lobkovic v roce 1775 (podle jiného údaje již roku 1773), představuje typickou architektonicky poměrně nenáročnou pozdně barokní venkovskou stavbu, která spojuje obytné a administrativní funkce. Není známo, zda dnešní fara byla postavena na místě staršího objektu, nebo zda byla založena jako novostavba na zeleném drnu. Značná a dosti neobvyklá odlehlost fary od kostela by mohla svědčit spíše pro druhou možnost. Ostatně ani zběžný povrchový průzkum nenaznačuje, že by recentní objekt obsahoval ve zdivu pozůstatky starší stavby a lze snad předpokládat, že stará fara stála na jiném místě, asi blíže ke kostelu.

Kolem hlavní budovy byla v letech 1783 - 1786 založena zahrada, obehnaná ohradní zdí. Fara nebyla kromě běžných dílčích úprav nikdy přestavována a dochovala se v relativně autentické podobě. Ani novodobé stavební úpravy, omezené jen na vyzdění několika málo vnitřních příček, nejsou významné a nedotkly se nijak původní dispozice.

Dvě hospodářské budovy ve farním dvoře jsou patrně mladší a pocházejí nejspíše z počátku 19. století, dnešní stodola byla postavena asi až v pokročilé druhé polovině 19. století snad na místě staršího objektu. Zajímavé je dispoziční řešení u obou hospodářských budov s chlévem ve střední části a kolnami po stranách. Obdobná prostorová skladba v rozvinutější podobě se třemi chlévy se vyskytuje u hospodářských staveb farních dvorů v nejblížším okolí v Sedlčanech a Kosově Hoře a je pravděpodobné, že jde o formu pro zdejší kraj typickou a běžně užívanou.