Břehy (původní název Břehyryje ) byly majetkem cisterciáckého kláštera Hradiště, v urbáři kláštera jsou zmiňovány okolo r. 1400. Po pádu kláštera císař Zikmund zastavil Břehy s jinými vesnicemi Bohuši z Kováně na Frydštejně, od něho se potom dostal statek Hynkovi z Valdštejna. Jemu potvrdil majetek král Jiří i později Vladislav. Po krátké přestávce po Hynkově smrti patřily Břehy opět jeho synům a později, neznámo kdy, přišly k panství maloskalskému, a tudíž do majetku Vartemberků.  

Prameny se zmiňují ne příliš lichotivě o knězi Mikulášovi z Břehů v letech 1372-1379. Přímo od papeže si vyprosil první faru, která se na klášterském panství uvolní, a pomocí lživého udání tak získal faru v Jablonném. Na faru však měli právo hradišťští mniši, vzájemná pře se táhla dlouho, snad i kvůli tomuto sporu se vypravil r. 1376 hradišťský opat Matěj do Říma. Klášter ve sporu nakonec zvítězil, dosadil si svého kněze a Mikuláš dostal faru ve Březině. I zde se však proti němu postavil další zájemce.  Jak celý spor dopadl, se bohužel neví.