Na téměř zaniklé cestě, vedoucí dnes vzrostlým lesem z Velkého Ratmírova do Děbolína, stojí boží muka s bohatým nápisem datovaná „1682“: „ALDA RVET IN DI/SER ERDT DER / STA DT PRAG BVR/GER VND KVPFER/SHMIT MATHE VS/STOKHERT GESTORBEN / DARVMB SAG CHR(I)/ST(L)ICHE SEELLE MEIN. / GODT WOLL SEINER / ORMEN SEEL GNEDIG / SEIN 1682 25 IVNVS“. Lze předpokládat, že mědikovec (též „ozdobník“, jak byli tvůrci měděných předmětů v té době nazýváni) Matheus Stockhert byl nejspíš dobře situovaným pražským měšťanem. Nejpravděpodobnějšími objednavateli těchto božích muk mohli být členové jeho rodiny. V období druhé poloviny 17. století bylo z mědi rukama ozdobníků lisováno, tepáno a ryto zejména liturgické náčiní – kadidelnice, loďky na kadidlo, části monstrancí a mešních kalichů, též v té době oblíbené a rozšířené kovové relikviáře. Povrch těchto předmětů byl posléze pokrýván zlacením nebo stříbřením. Úroveň němčiny zachyceného nápisu odpovídá úrovni jazyka, který byl užíván v měšťanských vrstvách dané doby, nebyla to však němčina používaná vzdělanci.