Vrcholně barokní socha z roku 1747 od neznámého sochaře dokládá místní kamenosochařskou produkci poloviny 18. století. Socha světce stojí na podstavci, kolem dokola ji ohraničuje balustrádová ohrádka.

Pískovcová socha světce v životní velikosti stojící na vysokém kamenném podstavci. Okolo čtyřboká, původně balustrová ohrádka s konvexně vykrojenými nárožími. Čtyřboký hranolový postament sochy s vykrojenými rohy je členěn na sokl, shora profilovaný simou mezi dvěma ústupky, na vysoký střed s naznačenými volutovými boky a na profilovanou římsu. Oba volutové boky mají ryté vykrajované obrazce s datovanými nápisy. Zadní strana je prázdná, čelní je zdobena reliéfní, po stranách stáčenou kartuší se symbolem IHS. Vnitřek kartuše, nápisy i ryté obrazce kolem jsou černěny. Postava světce je umístěna na vlastním menším soklu, s konvexně projmutými boky, opět s klasickým trojdělením. Socha znázorňuje stojící mužskou postavu, prostovlasou, s krátkým vousem, v kanovnickém rouchu. natočenou v kontrapostu, která drží v levé ruce biret, pravou v náručí přidržuje krucifix, na nějž je zahleděn. K hlavě je zezadu přichycena drátěná svatozář z šestibokých hvězd. Z původního kamenného ohrazení zbyl základ s nárožními pilířky, jejichž součástí jsou i poloviční čtyřboké balustry a kamenná parapetní římsa po celém obvodu. Část ohrazení byla vyzděna.