Doksy a Staré Splavy jsou nejznámější a nejvyhledávanější rekreační střediska severních Čech. Vznik Doks se datuje do druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka je z r. 1293 v listině krále Václava II.. Velký význam pro rozvoj města měl císař Karel IV., který dal Doksům významná městská privilegia a v r. 1367 nechal založit Velký rybník - dnešní Máchovo jezero.

Pro turistiku se otevřelo po roce 1928, kdy byla na břehu Velkého rybníka ( Máchova jezera) zřízena pláž. V roce 1955 Doksy získaly statut rekreačního a lázeňského města.

Dominantu města náměstí s mariánským sousoším ze 17. století a kostel sv. Bartoloměje z r. 1638 se vzácnou kopií sošky Panny Marie Montserratské, tzv. Černé Madony. Pod náměstím se nachází původně renesanční zámek, upravený do dnešní podoby v 19. století. Dnes je účelově využitý, tudíž veřejnosti nepřístupný. Nejstarším domem v Doksech je tzv. Hospitálek, původně chudobinec a sirotčinec, který nechala postavit hraběnka v roce 1669 hraběnka Marie Františka, rozená z Vrtby, druhá manželka Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu. Dnes je v něm muzeum Karla Hynka Máchy, významného romantického básníka (1810-1836), který Doksy a jejich okolí navštívil několikrát a velmi si zdejší kraj oblíbil. Ve své nejznámější básni Máj jej oslavil natolik, že od roku 1961 nese básníkovo jméno - Máchův kraj. Rovněž Velký rybník byl přejmenován na Máchovo jezero.

Původ jména městečka lze najít v anglosaském jméně “dox” = temný, tedy podle temného bažinatého místa u Dokského potoka. Vedle německého názvu Hirschberg se používal český název Dokzy, Dokzí, Doxa ap. České obyvatelstvo v Doksech převládalo do 17. století, kdy se také používal český název městečka.