Pozoruhodná vinařská obec Jihomoravského kraje při státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskem. Leží v údolní nivě, v nadmořské výšce 178 m na břehu největšího moravského rybníka Nesyt ( 322 ha ), v samém srdci vzácných lokalit, jež v každém ročním období tvoří nezapomenutelnou scenérii vztahů života lidí a přírody. Ze severu je chráněna vápencovými vyvýšeninami Pálavských kopců, Mušlovským, Liščím a Studánkovým vrchem. Na opačné straně lemuje horizont vápencový hřeben Skalky a Paví kopec, náležející k Valtické pahorkatině. Středem kotliny pak protéká Sedlecký potok, napájející soustavu čtyř rybníků, které jsou součástí Národní přírodní rezervace Lednické rybníky - Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Hodnota zdejší krajiny je dána zcela výjimečnou polohou a významem nejen v rámci Moravy, ale celé střední Evropy.

Osídlení Sedlece je doloženo již z doby lovců mamutů. První písemná zmínka o obci z roku 1305 je z tohoto pohledu vlastně docela čerstvá. Český král Václav III. v ní postupuje Sedlec Ortlibu Hendíkovi. V té době už ale obec existovala, zřejmě od poloviny 11. století. Území na hranicích Moravy a Rakous přinášelo obci vedle výhod také nájezdy a plenění. Z toho důvodu byl asi Sedlec založen jako strážní bod před nebezpečím od východu. Po porážce rakouských Bábenberků českým králem Vratislavem II. v roce 1082 se Sedlec stal natrvalo součástí Moravy. Kostel s obcí ale zůstal nadále majetkem rakouských zemských pánů. Dějiny Sedlece jsou proto spojeny s majiteli mikulovského panství – Liechtensteiny a Dietrichsteiny, ale i majiteli sousedního panství Falkensteina Steinebrunn – Fünfkircheny.

Prvním písemným dokumentem vztahujícím se k Sedleci je listina z roku 1305, uložená v Liechtensteinském archivu ve Vaduzu. Václav III. v ní postupuje Sedlec Ortlibu Hendíkovi, o kterém se však již žádný další materiál nezmiňuje. Avšak Sedlec byl založen mnohem dříve, zřejmě již kolem roku 1050. Nasvědčují tomu nejen jmenné listiny, které kladou založení vesnic s koncovkou - brunn (pramen studna), nebo - dorf (ves) do období mezi roky 1000 a 1100. Území dnešního Rakouska tzv. Východní marky sahalo tehdy až k Dyji a Moravě. Někdejším majitelem byl císař Jindřich III., který rakouskou říši svěřil svému místodržícímu - markraběti Leopoldu II. Bábenberkovi. Spravoval tedy i panství Falkenstein, k němuž území kolem Sedlece původně náleželo. Toto území bylo vždy v centru kulturního a politického dění, což přinášelo neustálé konflikty a plenění během válek. Obava Bábenberků z nebezpečných nájezdů Maďarů od východu byla nejspíš také hlavním důvodem k založení Sedlece.