Kolonizační ves Horní Bojanovice byla založená ve 13. stole. Náležela až do roku 1356 místním vladykům. Tehdy ji koupili páni z Kunštátu, r.1510 Pernštejnové, r. 1551 Drnovští z Drnovic. Za pobělohorských konfiskací připadla ves kardinálu Ditrichštejnovi. Ten ji r. 1626 směnil a poté se v držbě vystřídala řada rodů. Horní Bojanovice byly vždy samostatným statkem.

V obci se po staletí pěstují zejména kvalitní červená, ale i bílá vína. Najdeme zde staré vinné sklepy vyhloubené za domy ve břehu, ale i nové sklepy zvoucí k návštěvě. V obci se dosud udržují lidové zvyky, zejména krojované hody, které se konají na svátek svatého Vavřince kolem 10.srpna, a trvají dva dny.
Obcí prochází Velkopavlovická vinařská cyklostezka.
V Horních Bojanovicíh najdeme pěkný areál odpočinku a sportu, tvořený lesoparkem a řadou sportovišť: tenisové kurty, hřiště, koupaliště.Název obce tvoří původně staroslovanské osobní jméno Bojan a koncovka -ice přiřazující se ke jménům čeledním-patronymickým. Pojmenování Bojanovice značí tedy ves lidí Bojanových. Přívlastek Horní (Superior) se poprvé objevuje (zřejmě pro odlišení od Dolních Bojanovic) roku 1464.

První písemná zmínka pochází z 9. dubna 1298, kdy český král Václav II. potvrdil nadaci jednoho lánu od brněnského měšťana Gerbota pro stavbu kostela Panny Marie. Originál listiny je dosud uložen v Archivu města Brna. Horní Bojanovice zde označuje název Woyanowicz.

Ve 14. století byly Bojanovice vsí vladyckou (například 1349 je vlastnil Záviš z Bojanovic, 1356 bratři Vojslav, Jakub, Filip a Janek z Bojanovic). To ovšem nevylučovalo, aby v pozdějších letech nepatřili k jejich majitelům i nejprestižnější rody (Kunštáti, Pernštejnové či kardinál Dietrichštejn).