Kostel z let 1927-29 podle návrhu Františka Potůčka představuje díky své exponované poloze, hmotové siluetě, vnitřní dispozici a části autentických detailů hodnotný příklad meziválečné moderní české architektury puristicko-konstruktivistického směru.

Budova kostela stojí na obdélném půdorysu o rozměrech zhruba 30 x 14 metrů. Orientován je ve směru západ - východ, jeho vstupní průčelí je obráceno do prostranství před hřbitovem u kostela P. Marie. Je vystavěn v neoklasicistním slohu ve stylu klasicizujícího purizmu. Exteriéry: Východní (hlavní) průčelí: trojosé, osy oddělené čtveřicí výrazně odsazených pilastrů vysokého řádu, čtyřboce hranolového průřezu. Pilastry mají soklové patky a nahoře jsou zakončeny kubistickými konzolovitými hlavicemi s abakusem, nesoucími výrazně osazenou římsu deskového charakteru a vyvinuté stylizované pásové kladí, které je uprostřed ve svrchní části přerušeno v úseku dvou oken do trojúhelného rovnoramenného štítu, kterým je průčelí završeno. Ramena štítu jsou plasticky rámována ploše profilovaným okrajem. Pilastry horizontálně předěluje střední římsa. Ve střední přízemní ose je dvojice hlavních vstupních dveří, ke kterým vede z úrovně chodníku několik schodových stupňů. Celou šířku všech tří horních osových polí mezi pilastry zabírají okna pásového charakteru s křížovým členěním. Severní a jižní průčelí: mají shodné architektonické provedení a jsou tvořeny pravidelným rytmickým sledem jednoduchých hranolových pilastrů vysokého řádu (viz hlavní průčelí). Zatímco v severním průčelí jsou tato pole slepá a hladká, plochy jižních polí v celé výšce vyplněny okny s 1,2 m vysokým parapetem, opatřeným schematicky stylizovaným zrcadlem nad soklovou partií. Západní průčelí: hladké a slepé, vystupuje z něj pouze strohá, kubistická a nečleněná hmota presbytáře, na jihu je k ní přiložen vchodový přístavek schodiště do původního kolumbária v suterénu. Věž: čtvercového půdorysu, vložena do jižního průčelí při jeho východním okraji. Pětipodlažní - převyšuje asi o 3 metry hřeben střechy. Nároží věže jsou tvořeny vystouplými nárožními lisenami, v průčelích mezi nimi jsou v úrovních jednotlivých podlaží okna s jednoduchým, ale plasticky výrazným vystouplým plochým ostěním. Poslední podlaží je tvořeno ochozem, otevřeným do čtyř světových stran, parapet ochozu je krytý deskou zaříznutou na koncích do průběžných nárožních lisen, které se nad parapetem ochozu mění v rohové hranolové pilíře, vynášející konstrukci střechy. Střecha věže je krytá nízkou stanovou střechou z měděného plechu s kalichem na vrcholu. Střecha: sedlová, krytá původním eternitem.