Útulná vesnička - tak trochu vzdálená civilizačnímu shonu,  je poslední i nejmenší z místních částí města Velké Bíteše, které jsou popisované v tomto seriálu . Přesto nás překvapí svou letitou historií, členitým katastrem i několika významnými rodáky, kteří přispěli k rozvoji české kultury, politiky i veřejného života.

Poloha Pánov  je vzdálený 5,3 km vzdušnou čarou od  středu města směrem severovýchodním. Obklopen Křovím☺, Křižínkovem, Katovem, Prosatínem a Svatoslaví leží na okraji Deblínského lesa, který je součástí souvislého lesního pásu, táhnoucího se údolím Bílého potoka od Velké Bíteše. Obec leží na prameništi potoka Blahoňůvky, který se vlévá do Libochůvky a který tvořil část bývalé jihovýchodní hranice okresu Žďár nad Sázavou. Jejím katastrem prochází frekventovaná silnice č. 379, vedoucí z Velké Bíteše do Tišnova a na  jeho jižní a západní hranici se nachází dva zajímavé objekty – Pánovský mlýn a bývalá pánovská cihelna.

Pánov patří k malým osadám, které vznikaly na místě původních středověkých tvrzí či dvorců, jejichž vlastníky byli příslušníci nižší feudální šlechty – vladykové nebo zemané. Původní vladycký dvorec je písemně zaznamenán již v roce 1240. Jednalo se o tzv. „vodní tvrz“, kterou chránilo několik rybníků a močálů. Ve 14. a 15. století je uváděn již rod zemanský.

Vývoj psaného názvu obce:

• 1365 Panow (uveden v zem. deskách)
• 1480 Panov
• 1718 Panowsky Bauernhof (Pán. dvůr)
• 1882 Panov, Pánov
• 1924 Pánov (osada obce Křižínkova).