Jestřabí je druhou nejbližší „místní částí“ města Velké Bíteše, od kterého je vzdálena 3 km směrem jihozápadním. Leží na svahu pahorku, v kotlině mezi lesy, v těsném sousedství Jindřichova. Původní selská stavení jsou nepravidelně rozmístěna na svahu obráceném k jihu, který přechází do mělkého údolí s potokem a rybníkem. Ze severu a západu jsou domy chráněny lesem. S Jindřichovem pojí Jestřabí také dřívější společné začlenění v sousedních obcích Jasenici a později v Březce, se kterou sousedí na severozápadě (2,6 km). S Jasenicí (2,2 km jihozápadně) spojuje vesnici Jestřabský potok, vlévající se pod Jestřabím do Jasinky .

Původ názvu je pravděpodobně stejného původu, jako jména několika starých hradů a zřícenin, obvyklých v našich zemích:  „Jestřábí“ nebo „Jestřebí“. Takto zněl úřední název obce ještě kolem roku 1900.

Počátky vesnice hledejme v různě roztroušených „svobodných dvorcích“, které na počátku 14. století tvořily ráz zdejší krajiny. Celou starší historií vesnice, podrobně doloženou v archivních materiálech, se vine pojem - „svobodní dvořáci z Jestřabí“.

První písemná zmínka tak pochází z roku 1358 kdy je připomínán Sazema z Jestřebí, který „obvěnil“ svoji manželku Margaretu 60-ti hřivnami grošů na dvoře v Jestřebí a v Otěchlebích.

Roku 1373 je jmenován Jindřich z Jestřebí, který odprodal Sazemě ze Zakřan 4 poplužní lány v Otěchlebích.