Andělská Hora, německy Engelsstadt - Andělské město, později nazývané Engelsberg - Andělská Hora, leží v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál, rozloženo v údolí nedaleko nejvyššího vrcholu Hrubého Jeseníku - Pradědu. Bylo založeno jako horní (hornické) město kolem roku 1540. Současně obdrželo znak, jenž obsahuje prvky erbu Bruntálských z Vrbna. Znak je popisován: zlatým břevnem dělený štít, v červeném horním poli tři zlaté lilie. V dolním modrém poli zkřížená hornická kladívka a horník s kolečkem. Osídlování lokality začalo již desetiletí před založením města. První zpráva o dolování z Andělskohorského revíru pochází z roku 1515. Další zpráva potvrzuje existenci dřevěného kostela již v roce 1500. Majitelé panství Bruntálští z Vrbna vytýčili roku 1552 staveniště města a bylo započato se stavbami. Roku 1556 bylo město předáno zakladateli zástupcům samosprávy. Město bylo založeno na staré obchodní cestě z Vídně do Vratislavia byla tu zřízena poštovní stanice k přepřahání poštovních vozů. Jednopatrová radnice byla středem města od roku 1629 až do požáru v roce 1732. Panství v roce 1621 převzal Řád německých rytířů a vytvořil zde svoji významnou državu. Během třicetileté války došlo k úpadku celé oblasti a i přes útlum v dolování držela Andělská Hora krok s Bruntálem. Zhošení hospodářské prosperity města po roce 1872 bylo zapříčiněno zprovozněním " Moravsko - Slezskou centrální drahou " ze které profitoval Bruntál. Těžká doba byla v roce 1633, kdy v této oblasti řádil mor a prudce se snížil počet obyvatelstva. Roku 1641 založili pravděpodobně Švédové táhnoucí krajem požár, kdy shořela třetina města i s dřevěným kostelem. "Květná neděle" roku 1732 je pak nejhorší v historii města, neboť vyhořelo takřka celé město i s radnicí a kostelem. Od roku 1866 fungovala ve městě felegrafní stanice a v roce 1873 je založen hasičský sbor. První světová válka si vyžádala několik desítek obětí z místních obyvatel. Dominantou města je farní kostel Narození Panny Marie z roku 1672. 1732 padl za oběť požáru města. Nový kostel byl vysvěcen roku 1734 a má 54 m vysokou věž s věžními báněmi. Z kostela byly během I. světové války zrekvírovány zvony pro válečné účely a jejich náhrady zase během II. světové války. Před kostalem je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724 a na náměstí empírový pískovcový kříž z roku 1815 a řada památkově chráněných domů, většinou pozdně barokních. K nejstarším spolkům ve městě patřila "Císařská královská privilegovaná občanská garda" založená 1619 a od roku 1918 "Historický střelecký spolek". Garda čítala 40 - 60 mužů a měla vlastní čtrnáctičlennou kapelu. Z roku 1701 pochází zápis o zásahu gardy proti bandě lupičů, kdy gardisté loupežníky pochytali a předali do Bruntálu k soudu. Za II. světové války byl v Andělské Hoře postaven tábor pro výcvik mladých německých vojáků. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, klášter přešel do rukou obce a sloužil od 1948 jako útulek charity a škola. Na konci 50. let došlo ke sloučení s obcí Světlá, dnes Světlá Hora a teprve v roce 1990 získala Andělská Hora zpět samostatnost. V městě není žádný výrobní podnik a nebo továrna. V okolí Andělské Hory jsou opuštěné štoly po dolování zlata (nejvyšší intenzita těžby byla během let 1761 - 1763) a v lomech východně od města pak devonské zkameněliny. Asi 2 km na severozápad se nachází poutní místo Annenský vrch, dříve též Andělská hora s hodnotným barokním kostelem sv. Anny z let 1767 - 1770, rozšířený 1777, jenž nahradil původní dřevěnou kapli z roku 1696. Je to dominanta krajiny s dalekými výhledy. Na vrcholu stojí hostinec "U sv. Anny", retlansační věž a v zimě je v provozu lyžařský vlek.

Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, žlutý a modrý v poměru 5:1:2. V horním pruhu tři žluté lilie vedle sebe. Poměr šířky k délce listu je 2:3.