Obec Vranovice se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji asi 30 km jižně od Brna, na železniční trati č. 250. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 1996 obyvatel.
   První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. V okolí obce však bylo nalezeno staré slovanské pohřebiště z doby hradištní, takže je zřejmé, že osídlení zde muselo být již v dřívější době. V blízkosti obce leží i další slovanské hradiště - při železniční trati směrem k Přibicím.
   Dřívější název obce zněl Prennwiz nebo Brannowitz. Oficiální název Vranovice obec získala až ve 20. století. V okolí obce se nalézaly další starší osady - Teplany (někdy uváděné i jako Topolany), kde byly nalezeny unikátní vápenité pece, Želice, v blízkosti Přísnostic, a Závistice. Tyto obce zanikly ve středověku. Obec Teplany byla zničena v souvislosti s válkou krále Jiřího z Poděbrad s králem Matyášem Uherským.
   Obec Vranovice byla přifařena do Přibic. Počátek historických zmínek o obci je spojen s klášterem v Dolních Kounicích. Dalším majitelem obce byl Žabka z Limberka a později Ditrichštejnové, z jejichž znaku obec převzala do svého znaku dva vinařské nože.
   V 19. století spadaly Vranovice do soudního okresu Židlochovice a politického okresu Hustopeče. Tento stav trval až do reorganizace v roce 1960, kdy se Vranovice staly součástí okresu Břeclav. Až v roce 2007 došlo ke změně na okres Brno-venkov, s ohledem na snahy pověřené obce Pohořelice.
   Obec s ohledem na svoji zeměpisnou polohu velmi trpěla nájezdy a průchody vojsk, ať už to byla válka třicetiletá nebo nájezdy Kuruců, neboť obec ležela na důležité křižovatce cest - především odbočky tzv. jantarové stezky a dále stezky, kterou se hnal dobytek z Uher směrem do Polska.
   Z památek je zajímavá socha sv. Floriána na náměstíčku, které dříve tvořilo původní střed obce, dále pak kostnice na hřbitově ze 17. století, která má však půdorys středověkého karneru, proto může být i starší. V obci je několik zajímavých Božích muk.  V obci byly nalezeny poháry z doby bronzové a také několik  broznových mincí císaře Trajána, protože v blízkosti obce byl pěchotní tábor římských legií.