První zmínka o Vranově pochází z roku 1365, kdy příslušel postupněk panství Ronovskému, Novohradskému a Pozořickému. Podle legendy zde Vilém, moravský zemský maršál, po nabytí zraku z vděčnosti za zázračné uzdravení postavil kostel.

V roce 1562 je ve Vranově doložena existence dvou kostelů: kostela Matky Boží a farního kostela svaté Barbory. Kostel svaté Barbory byl v 18. století zbořen pro zchátralost. Na místě kostela Matky Boží z roku 1240, bylo v první polovině 17. století započato se stavbou nového barokního kostela Narození Panny Marie s hrobkou rodu Liechtensteinů, zbudovanou v 1/2 19. století.

Ke kostelu náležel i klášter řádu sv. Františka z Pauly, s velkou klášterní zahradou. V důsledku josefínských reforem byl klášter r. 1784 přechodně zrušen, později byl vrácen svému účelu a v současnosti tu řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly buduje rozsáhlý objekt pro poutníky a kněze - "Mezinárodní duchovní centrum".
Vranov je už od 15. století známým poutním místem. U kláštera a u okolních cest byl postaven soubor sakrálních staveb jako například boží muka, kapličky a další drobné památky.