Areál hlavatecké fary se nachází na návsi obce, v pohledové i komunikační ose s kostelem sv. Ondřeje. Budova pochází z osmdesátých let 18. století a je jak v základní hmotě, mnoha detailech, tak v celkovém rozvrhu autenticky dochovaná. Je příkladem vysoké úrovně venkovského pozdně barokního stavitelství. Průčelí společně s mansardovou střechou a s vjezdní bránou tvoří harmonicky komponovaný estetický celek. K faře ve funkční symbióze přiléhá hospodářské zázemí dvora s novější stodolou, která kopíruje tradiční typ venkovské usedlosti. V interiéru fary jsou intaktně dochovány všechny stropní konstrukce a další cenné prvky (především vnitřní dveře s původními doplňky).