Zaniklá obec Grafenried (název Lučina vznikl teprve po roce 1945) stávala na mírném návrší nedaleko německé hranice západně od Nemanic. Patří k nejstarším sídlům v oblasti, je zmiňována již r. 1282. K Čechám však připadla až úpravou hranice r. 1764. Tím vlastně došlo k rozdělení vesnice mezi dvě země neboť níže ležící část Untengrafenried zůstala na bavorské straně kde stojí dodnes. Žilo zde necelých 300 obyvatel, šlo však o poměrně významnou obec s hraničním přechodem, kostelem, farou, školou, zámkem a řadou řemesel.

Po roce 1945 byla vesnice částečně dosídlena ale počátkem 50. let se odsud museli obyvatelé odstěhovat kvůli zřízení hraničního pásma. Zástavba byla poté demolována.

V prostoru vsi dnes hustě zarostlém vegetací přežívá několik zřícenin - jde vesměs o objekty které unikly demolicím neboť je využívala pohraniční stráž a později byly opuštěny. Zachovány především výrazné zříceniny bývalé školy vpravo od cesty směrem k hranici a část dvora na protější straně cesty. Uprostřed zaniklé návsi skupina lip, pod nimi obnovený křížek. Na východní straně návsi stával kostel sv. Jiří - dnes zarostlá hromada sutin. Sv. od návsi bývalý hřbitov - zachována větší část ohradní zdi s brankou, po roce 1990 některé hroby obnoveny a udržovány. Zámek stával v sv. části vsi - zástavba v této části je dnes zcela zaniklá, údaje o "zbytcích zdí zámku" uváděné v některých publikacích jsou chybné.