Pískovcový mariánský sloup z počátku 18. století je umístěn západmě od radnice na travnaté ploše náměstí. Základnu díla tvoří šestiboká podstava, která je přístupná po jednom schodě, téměř splývajícím s terénem. Je obehnána kovovým řetězem připevněným na kamenných šestibokých sloupcích. Na podstavu navazuje mohutný trojboký sokl s předsunutou horizontální deskou na čelní stěně, připomínající menzu. Podstavec je obehnán obvodovým soklem a jeho boční stěny se konvexně prohýbají. Čelní stěna je konkávně projmutá a tvoří mělký, segmentově zakončený výklenek. Sokl završuje mohutná profilovaná, směrem vzhůru zužující se římsa, na kterou dosedá další užší sokl s projmutými hranami, který je rovněž zakončen profilovanou římsou. Na římse spodního soklu sedí v jejích rozích postavy andílků, držící oválné kartuše. V čelní stěně horního soklu je zavěšena bohatě zdobená oválná kartuše s akantovými listy po stranách a korunkou na vrcholu. V jejím vypouklém poli je umístěn plasticky ztvárněný erb Valdštejnů.

Z horního soklu vyrůstá vysoký trojboký dřík pilíře s projmutými stěnami, zakončený římsovou hlavicí, na níž dosedá hmota zeměkoule obtočené hadem. Samotná socha Panny Marie, typ Immaculata, je zobrazena v životní velikosti a vyvinuta v mohutném kontrapostu. Tělo světice je esovitě prohnuto a hlava, ověnčená zlacenou gloriolou s hvězdami, je zakloněna a obrácena vzhůru. Váha těla světice spočívá na její pravé noze, stojící na půlměsíci. Panna Marie má ruce sepjaté na prsou a její tělo halí mohutně a dramaticky zřasená drapérie šatu.