Až do roku 1834 v Linhartovech žádný kostel nebyl. Bohoslužby se konaly v zámecké kapli vysvěcené sv.Hyacintu. Samotné stavbě předcházela důležitá jednání a nebyla jednoduchou záležitostí, zvláště když šlo o malou obec. Vytoužená chvíle nastala až v roce 1833 po zajištění všech finančních a organizačních záležitostí, aby se mohlo se stavbou započít. Již následujícího roku byl kostel 9.listopadu 1834 slavnostně vysvěcen. Patronem se stal jeho Veličenstvo císař František II. První farář, který zde převzal v Linhartovech duchovní správu byl dvorní kaplan u hraběte Sedlnického od roku 1780 - místní rodák Ignác Ludwig. Pátým farářem v pořadí, který přišel na zdejší farnost v dubnu roku 1832 byl rodák z Třemešné ve Slezsku - Anton Menzel. Podílel se na stavbě kostela a jako první kněz sloužil v novém kostele slavnostní mši svatou. Působil zde až do srpna roku 1840.

Kostel Povýšení sv.Kříže byl postaven v empírovém slohu t prostředků náboženského fondu. O stavbě nejsou žádné písemné zprávy. Je postaven v obyčejném stylu se čtyřmi vitrážními okny od severu k jihu. Ze stavebně historického hlediska představuje kostel zděný, omítnutý objekt se zapuštěnou hranolovitou věží v průčelí. V půdorysu jde o jednolodní architekturu obdélného půdorysu s nevyděleným presbytářem. Po jeho levé straně je přistavěna sakristie se zvláštním vchodem. Do kostela patří i kaple s Božím hrobem na pravé straně od předsíně a schodiště na kruchtu a do věže. Před hlavním vchodem do kostela je kamenná podesta, ke které vedou tři schodiště. Věž je zakončena štíhlou střechou ve tvaru jehlanu. Průčelí kostela má střední část zakončenou zvýrazněnou pásovou rustikou, již probíhají dva toskánské pilastry, kříž na věži byl zhotoven kovářským mistrem Gustavem Ludwigem z Burkvízu (asi příbuzný s prvním farářem Ignácem Ludwigem). Hlavní oltář a kazatelnu dal postavit nejmenovaný patron náboženského fondu. Vedlejší oltář nechal postavit Ondřej Peichl z Burkvízu.